Vždyť už jsme v letech 2002 - 2005 vydali pět knížek Chřibů záhadných a mytických, zítra „pokřtíme“ na Bunči knížku z expedice loňské. Je možné ještě najít jiný – a zajímavější – úhel pohledu na Chřiby?

Snad ano. Jestli jsme ho našli, rozhodnete vy, naši čtenáři.

Myslíme si, že jsme našli oči, které se dovedly podívat na Chřiby jinak, než se díváme dnes my. Ty oči patřily knězi, faráři z Drahotuší, Františku Přikrylovi. Ty oči jsou považovány za romantické, neboť se dívají jinak než oči dnešních historiků a archeologů. Kněz František Přikryl si hlubokou láskou věřícího člověka zamiloval dvě skutečné postavy naší moravské národní minulosti – věrozvěsty, bratry Cyrila a Metoděje, a začal hledat jejich stopy v krajině kolem sebe. A skutečně je i rozpoznával a psal o nich se zanícením milence.

Ano, Přikrylův vztah k věrozvěstům a moravské minulosti byl podobný tomu, který jsme jako zamilovaní prožívali v dobách naší mladosti. Celou naši mysl zaplňovala představa milované osoby, na níž jsme vše shledávali krásným a vzrušujícím. I to, nad čím se naši kamarádi jen ironicky ušklebovali. Takovýma zamilovanýma očima se díval kolem sebe František Přikryl.

Prozkoumal, objevil a popsal mnohé a často se – jak se zamilovaným stává – mýlil. Věda mu to také spočítala – učinila z něj postavu marginální a označením „romantický archeolog“ ho vyčlenila ze spolku neomylných akademiků, kteří se – velmi pošetile – snaží dobrat historické pravdy. Historická pravda je totiž ošemetná věc. Nedokážeme objektivně posoudit procesy a konflikty minulosti velmi nedávné ba současné, a události naší doby nám dokládají, že nikoliv „pravda vítězí,“ ale že „vítěz má pravdu“. Jaká míra omylu a nepravdy je tedy asi ve schematech, z nichž se rodí oficiální obraz naší minulosti?

ThDr. František Přikryl byl sice zařazen do škatulky „romantického badatele“, ale je to zjevný omyl, neboť nebyl badatelem v pravém slova smyslu. Byl především vypravěčem, který dal Moravě její příběh – příběh cyrilometodějský. Odehrává se na Velehradě a na hradských cestách, po nichž v 9. století Cyril s Metodějem kráčeli. Mít příběh je víc, než mít pravdu. Pravda patří odjakživa vítězům, a proto je manipulovatelná; dá se privatizovat, ideologizovat, potlačit, zakázat, oficializovat, ba i prodat. Ale příběh, příběh, ten je věčný.