Jaké jsou hlavní atributy hodů s právem?

Hlavním atributem je hodové právo (v některých lokalitách nazývané fedro), které je symbolem stárka. Starší stárek má právo obvykle větší, objemnější, mladší stárek či podstárek zpravidla právo méně zdobené, v některých obcích pouze tvořené šavlí se zelení. V dalších regionech, například na Kyjovsku, má obdobný význam hodový věnec, na Podluží a hanáckém Slovácku je tradicí stavět na návsi ozdobený strom máj, v některých regionech se tancuje také obřadní tanec zavádka (hanácké Slovácko), jímž byly v minulosti slavnostně zahajovány hody.

Etnograf Slováckého muzea Petr Číhal.

Co nesmína takzvaném právu chybět, má nějaké povinné prvky?

O povinných prvcích se asi hovořit nedá, ale snad na všech právech by neměla chybět zeleň jako symbol vegetační síly, regenerace, růstu, mladosti či svěžesti.

Rozlišují se práva nějak, třeba podle oblasti?

Nejen podle oblasti, ale přímo každá vesnice má své vlastní nezaměnitelné právo, které je znakem identity místní komunity. Práva se dělí na větší a menší právo pro staršího a mladšího stárka, některá práva jsou umístěna na hůlce, základem jiných je šavle, a velkou škálu rozdílností tvoří tvarosloví.

Je stárkovský kroj nějak odlišný od zbytku chasy?

V mnoha obcích na Uherskohradišťsku mají starší i mladší stárci či podstárci bohatě zdobenou beranici či klobouk, často více než u ostatních krojovaných chlapců. V některých obcích mají stárci po obvodu beranice věneček z rozmarýnu s bílými kvítky, jinde na levé straně kordule nosí bohatší voničku z rozmarýnu s bílými kvítky a větší bílou stužkou. Zvláštností jsou staré typy čepic vydrovic u stárků v Nedakonicích. V Kostelanech nad Moravou nosí stárci bílé beranice. Stárky na Uherskohradišťsku se obvykle od ostatních děvčat v kroji odlišují především barevností přední sukně či velkou snítkou rozmarýnu připnutou na kordulce. Na Uherskoostrožsku chodí stárky v pentlení, mají tedy hlavu obřadně upravenou jako nevěsty. Po bílu, tedy v obřadním bílém fěrtochu a s bílým věnečkem na hlavě, chodí stárky ve Svárově, Zlámanci, Březolupech a Častkově a stejně tak i v Pašovicích a Prakšicích.

Právo bylo původně hůl, pak se změnilo na listinu

Právo společně s dalšími atributy označovalo postavení a pravomoc stárků. Stárky si vždy musí právo nazdobit. Starým, v některých obcích obnoveným zvykem, je prodávání práva. Právo totiž patří loňským stárkům.

Tento zvyk se udržoval například v Topolné, kde od loňských stárků ti noví vykupovali právo obvykle za desetilitrový demižon vína. Stárkovská práva byla odvozena od znaků pravomoci obecní samosprávy.

Symbol se vyvinul z hole, která symbolizovala moc a autoritu. Tvar hole mělo i rychtářské právo. To sloužilo jako znak právní moci, hodnosti a stavu. Znakem moci a práva rychtáře byl také meč, proto ke starým hodovým insigniím patří hůl a meč nebo šavle.

Od konce 19. století přestalo mít právo podobu hůlky či meče, bylo udělováno v písemné podobě. Proto bylo zapotřebí schránky, která sloužila jako ochrana před poškozením listiny. Původní hůl se tak začala přizdobovat látkami, stužkami, myrtou či rozmarýnem, aby plnila funkci schránky.