„Pohané se o masopustu připravovali na jaro. Křesťané pak část jejich tradic převzali, protože je nedokázali vymýtit," vysvětluje starodávnou tradici etnograf František Synek z Masarykova muzea v Hodoníně.

Masopust je původně pohanská tradice. Jaký byl pro tehdejší lidi její význam?

Znamenal předzvěst jara. Byla to příprava na hospodářský rok po dlouhé zimě. Lidé s tím měli spojenou řadu zvyků. Například při tanci skákali do výšky, aby byla velká úroda, nebo si vyráběli masky. Jejich součástí byl třeba hrách. Kdo si zatančil s takovou maskou, vzal si kus hrachu a zasadil jej na jaře se svým hrachem, doufal, že tím posílí úrodu.

Snažili se křesťané masopustpotlačit?

Ano. Ale lidé se rádi baví a nechtěli se této možnosti vzdát. Proto se ho křesťanským kněžím nepodařilo vymýtit. Nakonec jej naroubovali na své učení.

Přesto ve většině míst oslavy vymizely a nyní se obnovují. Čím si to vysvětlujete?

Lidé začali mít ve dvacátém století jiný styl života ovlivněný televizí a pak i počítačem a internetem. Už nemají takovou potřebu se setkávat a trávit čas společně. Důležitější je pro ně soukromí. Návrat tradic vítám. Lidé k sobě ještě najdou cestu a dovedou se společně bavit.