Skončily pod motorovými pilami dřevorubců poté, co Povodí Moravy a vedení Dolního Němčí rozhodly, že dosáhly svého maximálního věku, půjdou tedy k zemi a nahradí je jiné, převážně listnaté dřeviny.

Jednou ze skupinky brigádníků, kteří v letech 1956 a 1957 topoly v Dolním Němčí sadili, byla také Božena Křiváková. Ta se tehdy výsadby zúčastnila coby patnáctileté děvče. „Během dvou let jsme nasadili víc než tisícovku topolů, které časem vyrostly a nepřehlédnutelně se tyčily v různých částech dědiny. Dnes už jsou ale skoro všechny pryč. Líto mi to sice je, ale tak jako člověk má svůj život omezený, mají ho i topoly. To se nedá nic dělat, prostě se místo nich musí vysadit něco úplně jiného," poznamenala Božena Křiváková.

Ke kácení topolů začalo docházet od poloviny 90. let minulého století. „Postupně jsme je odstranili od koryta potoka Okluky, od fotbalového hřiště i od kapličky svaté Anny," řekl starosta Dolního Němčí František Hajdůch a dodal, že je mimo jiné nahradily například lípy a duby. V jednom případě však byly za náhradu topolů zvoleny netradičně jehličnany.

„Topoly padesát let výborně chránily hřiště proti větru, což bylo dobře. Na druhou stranu ale jejich popadané listí ničilo pod sněhovou přikrývkou trávu, a také proto jsme je nechali v roce 2005 pokácet," prozradil 71letý prezident TJ Dolní Němčí Jan Bobčík. Místo listnáčů proto fotbalisté vysadili kolem svého stadionu dřevinu, která do naší krajiny podle ochranářů sice nepatří, ale v tomto případě dokonale splní svůj účel. „Topoly tam vystřídala borovice černá, jež bude chránit hřiště proti větru celý rok," uvedl Miloš Šťastný, jenž tehdy akci dozoroval coby pracovník ochrany životního prostředí.

Jednu z posledních topolových palisád, a to hradbu lemující areál někdejšího zemědělského družstva, dnešní společnosti Agro Okluky, ztratilo Dolní Němčí v uplynulých týdnech. „Vydali jsme povolení k pokácení dvaatřiceti přestárlých topolů, které tam ve svém nejbližším okolí ohrožovaly bezpečnost," sdělil místostarosta Dolního Němčí Miroslav Kadlček za vedení obce, jemuž takové rozhodnutí podle paragrafu 76 odst. 1 písm. a) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ze zákona náleží.

„Šlo o přestárlé stromy, které při každém větším větru hrozily pádem zlámaných větví do areálu zemědělského družstva i na silnici, a opravdu v těch chvílích byly pro lidi procházející kolem docela hrozbou. Plot obnažený určitě nezůstane. Místo topolů chceme vysadit javor babyku," řekl předseda představenstva a ředitel společnosti Agro Okluky Josef Juřenčák.

Přestárlost topolů očima odborníka

Topoly ve věku kolem šedesáti let věku vykazují takové charakteristiky, kdy podle jejich zdravotního stavu je lze již za určitých podmínek kácet. Z lesnického hlediska má topol v příslušných hospodářských souborech dobu obmýtí 4050 let. Topoly obecně nepatří mezi významné hospodářské dřeviny. Tyto byly zejména vysázené v 50. letech minulého století, kdy v regionu byly zakládány větrolamy. K výsadbám byl využíván různý sadební materiál druhů přirozeně se vyskytujících v České republice, ale mnohdy i nepůvodních. K zakládání těchto větrolamů se mnohdy využíval i sadební materiál z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, pobočky Kunovice, který byl právě zajišťován z přirozeně se vyskytujících druhů topolů. Profesionální ekolog Petr Šimčík