Tou se v září stala sedmatřicetiletá Radana Korená, která nahradila dosavadního šéfa Petra Korče.

„Do Asociace, která LFŠ pořádá, jsem přišla před více než dvanácti lety. Po mateřské dovolené jsem nastoupila jako vedoucí do kopřivnického kina, kde jsem se mimo jiných aktivit začala věnovat zdejšímu Filmovému klubu a jako jeho zástupkyně jsem se dostala do AČFK. V té době mě vůbec nenapadlo, že bych někdy mohla být ve vedení,“ prozradila Korená. Slováckému deníku odpovídala na otázky týkající se budoucnosti uherskohradišťského festivalu.

Jaké máte plány s LFŠ?

Jde o filmový festival s dlouholetou tradicí, na niž chci samozřejmě navázat a ideálně ji i posunout o kus dál. Myslím, že našlápnuto má tato akce skvěle a záležet teď už bude zejména na lidech, kteří ji připravují, aby trend udrželi a i v následujících letech přicházeli s kvalitním programem, který bude filmovým fanouškům stát za návštěvu Uherského Hradiště.

V nedávné době filmovku sužovaly finanční problémy. Přetrvávají nadále?

LFŠ poslední tři roky hospodaří s vyrovnaným rozpočtem a nezadlužuje AČFK, která je pořádající organizací, tak, jako tomu bylo před tímto obdobím. Díky velkorysosti města Uherské Hradiště, našim partnerům a také díky zodpovědnému přístupu všech zaměstnanců, kteří zde v posledních třech letech pracovali, se podařilo zděděný obrovský dluh téměř zlikvidovat. Osobně jsem nesmírně ráda a cítím velikou úlevu, že se pro nás tato noční můra pomalounku stává minulostí.

Po letošním ročníku byly hodně nahlas slyšet i hlasy, které říkaly, že filmovka už není, co bývala. Jak to vidíte vy?

Ano, díváme-li se na program z pohledu návštěvníka, který byl zvyklý na rozsáhlý exotický filmový i doprovodný program s megakoncerty, tak musím konstatovat, že v posledních letech v tomto směru zeštíhlel a je nyní mnohem více zaměřený na promyšlené představování filmové tvorby v souvislostech, ideálně s přesahem do jiných druhů umění. Tato změna koncepce přilákala do Hradiště spoustu návštěvníků, jimž sice bombastický, nicméně pouze nahodile a velmi neodborně poskládaný program předchozích LFŠ nevyhovoval.

Filmovka je tedy mnohem méně pompézní?

Je nutné si uvědomit, že uspořádat velký festival a zadlužit pořadatele mnoha miliony a v dalších letech znovu a znovu, to není věc hodná obdivu. Naopak, uspořádat i přes finanční nepřízeň tak velký festival a nejen ho nezadlužovat dále, ale ještě dluhy po minulém vedení úspěšně splácet, dramaturgicky i organizačně celou akci rozvíjet – to je věc hodná velkého respektu pro všechny, kteří se o to starali a starají. Především tuto skutečnost by si měli uvědomit všichni, kteří LFŠ posledních tří let srovnávají s předchozími ročníky.

Takže s názory kritiků nesouhlasíte?

Takové hlasy jsou ale v menšině. Máme mnohem více spokojených návštěvníků, kteří si podle ohlasů jistě nenechají Letní filmovou školu ujít ani v příštím roce. Návštěvnost se stabilizovala a letos projekce shlédlo na sto tisíc diváků. Samozřejmě je stále co vylepšovat, na čem pracovat. Určitě se budeme v příštím roce snažit zase o trochu posunout. Osobně jsem proto ráda za všechny konstruktivní připomínky, díky nimž získáváme zpětnou vazbu, která je pro posun nezbytná.

Už je jasné, jaké téma bude mít příští ročník?

Letní filmová škola je strukturována do sekcí, které pro každý rok dostávají novou podobu a profil, konkrétní retrospektivy a cykly. V sekci Fokus představujeme tvorbu národních kinematografií, Inventura se zabývá tvorbou klasiků českého i světového filmu, poklady filmových archivů. V sekci Spektrum se věnujeme aktuálním tématům, tendencím ve světové kinematografii a retrospektivám současných tvůrců a hostů LFŠ. Visegradský horizont pak představuje aktuální tvorbu zemí Visegradu. V sekci AČFK uvádí prezentujeme nové distribuční tituly a ve Zvláštním uvedení dostávají prostor ozvěny festivalů a mimořádný program, nezařaditelný do ostatních oddílů.

A co konkrétní náplň jednotlivých sekcí?

Ta bude známa do konce listopadu. Vybíráme ji jednak podle aktuálních výročí, možností spolupráce s ambasádami a kulturními institucemi různých zemí, ale samozřejmě také podle představ a návrhů uměleckého ředitele a dramaturgického týmu, vždy na základě časových možností hostů, dostupnosti kopií a daného rozpočtu.

Jitka Cilečková