Jeho oči spatřily světlo světa ve Zlechově před sedmašedesáti lety. Narodil se do muzikantské rodiny, která na jeho hudební vývoj měla velký vliv. Takříkajíc dědictví otců, ale také talent a dar od Boha.

„V naší rodině všichni na nějaký hudební nástroj hráli. Ať už to byl dědeček, tatínek, strýčci a jejich sourozenci. Ale žádný z nich nebyl hudební skladatel. Rodiče obdivovali skladatele Jaromíra Vejvodu, Josefa Poncara a další velikány české dechovky," svěřuje se taneční muzikou odkojený Antonín Pernička z Traplic.

Jako klučina školou povinný se často u jednoho ze svých strýců zajímal, kdo je autorem té či oné písničky. „Toníčku, ty hraj na trumpetu, ale kdo písničku napsal, to ponech stranou. Jsou to hudební velikáni a ty na ně stejně nikdy nedosáhneš, odbýval moje dotazy strýček," pootevírá dveře do svého dětství muž, původním povoláním letecký mechanik, který si teprve v čase svých abrahámovin dostudoval Konzervatoř P. J. Vejvanovského v Kroměříži.

Bez okolků přiznává, že jako mladý jinoch dechovku moc nemusel. Po skončení vojenské základní služby založil beatovou skupinu, dělal taneční muziku a jako zpěvák a kytarista hrál šestnáct let v Hrabálkově tanečním orchestru.

„První texty v češtině jsem napsal k písním Beatles. Když jsem nerozuměl tomu, o čem zpěvák zpívá, tak mě to nebavilo. Proto jsem se snažil písničky Beatles převést do českých textů. Pravda, něco bylo zdařilé, něco ne," přiznává Antonín Pernička.

Poklonu, že píše pěkné písničkové texty, mu kdysi vysekl kapelník dechové hudby Stříbrňanka Vojtěch Horký. Jedním dechem dodal, že pro dechovku je napsat neumí a ani umět nebude. „A to mě pořádně naštvalo. První písničku, kterou jsem pro Stříbrňanku otextoval, byla polka Řekni mně, milá. Po ní přišla ryze dechovková polka Vinobraní," vzpomíná traplický hudební skladatel a textař.

Když v roce 2000 natočila Stříbrňanka první desku, na níž bylo pět Perničkových písniček, a on si je poslechl, nemohl prý nadšením celou noc spát. „Protože mám geny taneční muziky, napsal jsem pro moji milovanou ženu, která mě neustále inspiruje, písničky Pro Irenku, Nebuď smutná a Ráno," pochlubí se muž, který píše texty nebo skládá hudbu pro dechovky ze Slovácka, ale spolupracoval a spolupracuje i s řadou českých hudebních skladatelů.

Za několik let vyryl na poli kulturního dění Česka nesmazatelnou brázdu coby hudební skladatel, textař, muzikant či člen odborných porot. Hudbě věnuje svůj talent, životní vitalitu i svou uměleckou autoritu. Krása 250 Perničkových textů a melodií působí na tisíce posluchačů jako magnet.