Čistička v Korytné stála i s kanalizací 45 milionů

Zatím poslední obcí na Uherskobrodsku, kde čistička spatří světlo světa, bude Bánov. Tam se má se stavbou začít letos a hotovo by mělo být v příštím roce.

Roční úspora na obyvatele dělá 4 tisíce korun

Pokud by Korytná čističku nevybudovala, muselo by každoročně zbylých 400 obyvatel, kteří nebyli napojeni do kanalizační sítě, dokládat, kam a jak naložilo se svými odpadními vodami, tj. dle normy minimálně s 33 m3 na osobu a rok. „Počty by pak byly velmi jednoduché. 400 x 33 = 13 200 m3 = 1 320 aut do nejbližší čistírny, která je v Uherském Brodě. Tam a zpět to dělá 26 km. Cena za jedno vyvezení činí zhruba 1 500 korun x 1 320 = 1 milion 980 tisíc korun, které by musela část občanů zaplatit ze své kapsy. Tak zaplatí jen 343 tisíc za stočné. Roční úspora na obyvatele dělá 4 tisíce korun,“ vypočítal starosta Korytné Vladimír Janča, podle něhož trvala cesta k obecní čističce více než čtyři desetiletí.

Do roku 1968 byla Korytná neodkanalizovanou obcí a patřila mezi ty, které vypouštěly splašky do příkopů kolem cest a domů. „V 70. letech byla vybudována v akci „Z“ obecní kanalizace, do níž bylo napojeno zhruba 50 procent domů ve vesnici. Šlo o ty stojící dále od potoka. Zbývajících 50 procent spádově pasovalo do místního potůčku, tak napojili své domy tam. V té době se na nějakou ekologii nebral zřetel,“ nahlížel Janča do historie.

V roce 1986, kdy se zakládal podnik Slovácké vodovody a kanalizace, vložila Korytná polovinu vybudované kanalizační sítě do této firmy, zbytek pak zůstal v majetku obce. „To už bylo období, kdy každý nový dům, který neměl svou čistírnu vod, nemohl být na veřejnou kanalizaci napojen. Tak v obci opět stoupl počet domů, které využívaly trativody,“ uvedl starosta.

V roce 2001 začal platit nový zákon (č. 274/2001 Sb.), který pro obce v CHKO vypouštění splaškových vod do kanalizace zakázal, a to samé začalo platit také o trativodech.

V roce 2004 hledali zastupitelé v Korytné řešení, jak vyjít vstříc těm, kteří mají své domy napojeny do potoka nebo využívají již zmíněné trativody. „Tito se jako většina ostatních podíleli v 70. letech na výstavbě obecní kanalizace a nyní by je čekaly buď sankce ze strany IŽP, nebo každoroční dokladování o nakládání s odpadními vodami (desítky tisíc na jednu domácnost, nebo budování domovní čistírny v ceně i se stavbou zhruba 80 tisíc korun a následná starost o provoz a energetické náklady). Zastupitelstvo rozhodlo, že všichni lidé v obci mají mít stejné podmínky, a proto zadalo zpracování studie na dostavbu kanalizace,“ doplnil Janča. Do diskuze přišla v roce 2005 studie se třemi variantami. Ve dvou případech se obyvatelům Korytné nabízelo řešení v podobě napojení kanalizační sítě na ČOV v Uherském Brodě. Jedním z řešení bylo napojení tlakové, tím druhým pak gravitační. Třetí možností bylo vybudování vlastní ČOV. Všechny tři varianty se přitom rozpočtově a také provozně cenově rovnaly. Studie byla proto předložena na vodoprávní úřad Zlínského kraje. Po prostudování a konzultaci se Správou CHKO Korytná obdržela sdělení, že pokud chce žádat o dotaci, musí být respektován plán rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje, tudíž je možná pouze varianta samostatné ČOV.

Obec toto rozhodnutí respektovala a pro tuto variantu zadala vypracovat projektovou dokumentaci. V roce 2009 začali čističku stavět, o dva roky později ji kolaudovali. Ve čtvrtek 11. ledna ji pak slavnostně otevřeli a v těchto dnech začíná její zkušební provoz. Toho se zúčastnil také ředitel Slováckých vodáren a kanalizací (SVAK) Lubomír Trachtulec. Ten zmínil, jakým způsobem bude participovat na korytenské ČOV SVAK.

Kaly se budou vozit do čističky v Uherském Brodě

„Provozovatelem čističky je obec, my budeme pouze přispívat na její provoz, a to zhruba padesáti procenty. Provozujeme totiž v Korytné část kanalizace. Na starosti budeme mít také odvoz kalů do ČOV v Uherském Brodě. Korytenská čistička totiž nemá kalovou koncovku,“ řekl Trachtulec, který se slavnostního otevření ČOV v Korytné také zúčastnil, stejně tak jako první muž Bánova Zbyněk Král. V jeho obci začnou stavět čističku už za necelé dva měsíce. „Zahájit bychom měli letos prvního března a hotovo by mělo být do 30. června příštího roku. Se vším všudy přijde na 56 milionů korun,“ poznamenal Král.