Obě hradní nádvoří rozezněly zvuky kovadlin, prosvětlily jiskry a ohně a ve vzduchu čpěl pach spálených kopyt kobyly mistra kováře. „Řemeslníci tak naživo ukázali svůj kumšt, co se uměleckého zpracování železa týče,“ vysvětlil organizátor akce Otto Žitník.
Na ozdobném svícnu na Buchlově pracovali otec a syn Kozákovi z Olomouce. „Já jsem původně slevač, ale syn se dal na kovářství. Má na to i školu, ale nejdůležitější je umělecký talent,“ tvrdí Bronislav Kozák, který se svým synem založili rodinnou dílnu uměleckého kovářství a kovorytectví.
Představili se i zbrojíři a šperkaři
Kromě kovářů byli přítomni i výrobci zbroje, šperků či zvonečků. Děti i dospělí mohli poměřit své síly v hodu kladivem. „Jeden zvonek vyrobím za půl až tři čtvrtě hodiny, ale dělám jich naráz více, to pak ušetřím čas,“ uvedl Jan Šeda z Kostelce nad Orlicí, který se uměleckému řemeslu věnuje od školních let. I přes úmorné vedro byla obě hradní nádvoří velmi slušně zaplněna návštěvníky. „Vyšlo počasí, takže je tu hodně lidí, což je dobře. Se synem se o kovářství zajímáme, plánujeme i výlet do kovářské dílny na Brněnsku,“ podotkl návštěvník kovářského setkání Zdeněk Vrábel z Buchlovic.
