„Kromě žáků jsem prošel už všechny věkové kategorie. Chytlo mě to tady a už je to pro mě srdeční záležitost,“ rekapituluje svoji slováckou kariéru Jiří Dekař. Za těch osm let mu rukama prošla řada hráčů, kteří se dostali až do prvního mužstva. Patří mezi ně i aktuálně nejlepší střelec Slovácka Václav Ondřejka.

„S tím jsem měl nejvíc práce. Trénoval jsem jej tři a půl roku a dal mi nejvíc zabrat. V dobrém slova smyslu by někdy potřeboval dostat za uši,“ naznačuje Dekař, že se zlobivým dítětem slovácké kopané nebylo nikdy lehké pořízení.

Jiří Dekař si na Slovácku prožil i období, kdy si musel připadat jako na houpačce. Před dvěma lety byl odvolaný od staršího dorostu, aby těsně před koncem sezony dostal za úkol místo Leoše Kalvody protáhnout první tým Slovácka do nejvyšší soutěže. Nechybělo mnoho a svůj úkol málem splnil. Slovácko tehdy dvakrát vyhrálo a o všem rozhodoval až poslední zápas doma s Příbramí. Jaká to paralela s letošním ročníkem, kdy bude souboj se stejným protivníkem dost možná rozhodovat o záchraně Slovácka v nejvyšší soutěži.

„Tehdy to ale byl jiný zápas, než nás čeká nyní. V tom utkání šlo o hodně oběma, proto to letos bude jiné. Tehdy jsem dal příležitost mladým klukům, ale pro ten klíčový zápas jsem měl asi nasadit ty zkušenější. Přece jen to utkání mělo velký význam a starší kluci jako Vašek Činčala měli více zkušeností,“ povzdychne si Dekař. Příbram na Slovácku vyhrála 1:0 a slavila návrat do nejvyšší soutěže ona.

Zápasy od sebe dělí jen dva roky, přesto proti sobě nastoupí úplně odlišná mužstva. „Pro nás to bude náročný zápas na psychiku, ale myslím si, že když se nám podařilo zvládnout zápas s Mladou Boleslaví, tak zvládneme i Příbram,“ netají své přesvědčení rodák z Ratíškovic, který si s Mladou Boleslaví odbyl prvoligovou premiéru, byť v roli asistenta.

Láká jej i post hlavního trenéra v první lize? „Samozřejmě! Ale já jsem velmi vděčný i za svoji současnou roli. Mám sice na starosti i béčko, a tak se nezastavím, ale práce u prvního mužstva to je velká zkušenost,“ říká Dekař, kterého těší, že trenér Soukup chce po svých asistentech nejen připravit části tréninků. „Chce znát i naše názory na sestavu, herní projev apod. Finální rozhodnutí je ale samozřejmě na něm.“

Vedle své role u áčka, bojuje Dekař ještě na divizní frontu, kde jeho svěřenci ztrácí na vedoucí Šardice čtyři body. Jenže soupeř má navíc zápas k dobru. „Po naší porážce v Rosicích (ve středu 0:1 – poz. aut.) už je asi rozhodnuto, Šardice si to pohlídají. My jen můžeme litovat poztrácených bodů v domácím prostředí. V mužstvu nám chybí gólový hráč a navíc nás hodně trápí marodka,“ připomíná sympatický trenér.

Velké pracovní nasazení mu dává zapomenout na rodinnou tragédii, která jej v letošní zimě postihla. Po těžké nemoci mu zemřel syn. „Díra v srdci a doma zůstává, ale všechno ostatní zaháním prací. Kolektiv kolem mě – ať jsou to hráči, či hospodářky – mi hodně pomáhá. Přesto to pro mě není lehké období,“ přiznává Jiří Dekař.