Ročně posílají školy kolem 8 000 korun. Přispívají i kuchařky a školníci

„Před čtyřmi lety jsme adoptovali dívku z Filipín. Jmenuje se Jennifer Soriano a je jí dvanáct let. Už teď studuje střední školu. Ročně jí posíláme 8 400 korun,“ prozradila profesorka Střední průmyslové školy Uherské Hradiště Soňa Juračková, která s nápadem adoptovat dítě přišla. Děti ve Filipínách žijí často ve velice nuzných podmínkách a jsou ohrožené podvýživou.

Průmyslová škola přispívá na studium také šestnáctiletému chlapci z Ugandy. „Celkově pro něj ročně vybereme asi pět tisíc korun. Dělíme se s rodinou z Prahy, která chlapci přispívá okolo dvou tisíc korun,“ doplnila Juračková s tím, že studenti vloni dávali dvacet korun na každého žáka a zbývající peníze vybrali pracovníci školy. Zapojují se nejen učitelé, ale také vedení školy, školník nebo uklízečky a pracovníci školní jídelny.

Když děti v chudých zemích získají cestou adopce na dálku sponzora, změní jim to život. „Čtvrtým rokem adoptujeme chlapce z Ugandy. Tam je vzdělání luxus a platí se i základní škola. Každý rok mu posíláme kolem osmi tisíc korun. To mu zaplatí školné, školní uniformu i pomůcky. V naléhavých případech může peníze využít i na lékařské ošetření,“ uvedl ředitel Střední zdravotnické školy Uherské Hradiště Zdeněk Gogola.

Obavy z toho, že vybrané peníze budou zneužity, sponzoři mít nemusí. „Poslaná částka se nedostane do rukou ani dítěti, ani jeho rodičům, ale dostává je přímo příslušná škola,“ vysvětlila manažerka Nadace Mezinárodní potřeby Daniela Horáčková.

Dítě, které chtějí školy nebo jednotlivci podporovat, si vybírají sami podle fotografie a stručných údajů. „To, že jsme se rozhodli adoptovat dítě, navázalo na loňský projektový den o Africe, který jsme našim žákům uspořádali. Děti tak viděly, v jakých podmínkách tam lidé žijí. Žáci si přáli adoptovat chlapečka,“ prozradila učitelka polešovické základní školy Zuzana Pleváková. Od léta škola přispívá na chlapce, který žije v Haiti, v oblasti Karibského moře. „Vybrali jsme pro něj 6 500 korun. Děti však peníze nedostaly od rodičů, ale odřekly si třeba nějakou sladkost. Samy tak pochopí, že peníze si musí člověk nejdříve vydělat, aby je pak mohl na něco použít,“ vysvětlila Pleváková.

Školy o svém adoptivním dítěti dostávají zprávy většinou dvakrát ročně. „Chodí nám fotografie, vysvědčení a třeba i dopisy nebo obrázky od dítěte. O chlapci z Ugandy třeba víme, že se výborně učí a je třetí nejlepší ve třídě. Tyto informace dáváme na nástěnky, aby je viděli žáci, učitelé i návštěvníci školy,“ podotkla Juračková.

 

Adoptované děti:

Střední zdravotnická škola – Sseguya Danson – Uganda, 11 let, chce být učitelem, rád chodí do školy, žije s rodiči a strýcem v hliněné chatrči. Otec je farmář a pěstuje brambory, kukuřici a proso, matka je nyní bez zaměstnání.
Střední průmyslová škola – Jennifer Soriano – Filipíny, 12 let, studuje střední školu, posílá dopisy, vysvědčení i pozdravy k Vánocům
Ruben Thapa – 16 let, Nepál, končí 10. třídu základní školy a jde na střední školu. Výborně se učí, je třetí nejlepší ve třídě a má skoro samé jedničky. Do školy zatím nedorazil poslední dopis od chlapce.
Základní škola Polešovice – Peterly Cadet, Haiti, 7 let, chce být lékařem, má rád francouzštinu. Žije s matkou, které pomáhá nosit vodu. Rodina nemá dům, pozemky ani domácí zvířata. Otec rodinu opustil, proto matka musela odejít ze zaměstnání.