„To je on," usmívá se režisér Michal Zetel, když pochoduji směrem k herecké skupince držící v rukou vytištěnou hru Autista – Moje ztracené nervy!. Začínám pochybovat o svém rozhodnutí vyzkoušet si roli v divadelní inscenaci. Otázky herečky Ažky Kynclové mě sráží téměř na kolen. „Kolik už umíš textu?"

„Nooo, zatím jsem se naučil dobře říkat to oslovení SESTRO," přiznávám nedostatky v učení textu, který jsem evidentně podcenil. Ažka Kynclová hodí nevěřícně pohled na Pavla Majkuse, ten jí ho vrací s užaslými otazníky v očích, do toho se pobaveně usmívá Josef Kubáník. No, budu na tom muset zapracovat…

Související 

8 dní před premiérou: redaktor sledoval zákulisí zkoušky

9 dní před premiérou: režisér na zkoušce nikoho nešetří

10 dní před premiérou: Ažce je třeba sáhnout na zadek

11 dní před premiérou: zkoušku točíme na video, je to opravdu zážitek

12 dní před premiérou: roli se učím všude, i na záchodě

13 dní před premiérou: ach, ty moravismy

14 dní před premiérou: ten text si nejde zapamatovat

15 dní před premiérou: zdrcující šok profesora Gogoly

16 dní před premiérou: šéfredaktor Deníků alternuje autistu ve Slováckém divadle

close . zoom_in