Letošní závod přinese několik novinek, jak v hlavním programu, tak v tom doprovodném. „V nejobsazenější kategorii do 125 ccm SP je již teď přihlášeno tolik závodníků, že budou muset projít systémem kvalifikačního tréninku," prozradil za pořadatele Josef Mizera.
Takovou drobnou zajímavostí možná je i to, že každý ročník má svoji specifickou barvu v podobě provedení reklamních trofejí. Ta letošní se vrací o deset let zpátky na bílo-červené provedení.
Na začátku května se do Starého Města sjede několik významných českých i zahraničních jezdců. „Loňský titul bude obhajovat mistr republiky v supermono Libor Kamenický. Ze zahraničních závodníků přijedou například Němci Johanes Kehrer nebo Heinz Rösner," láká do ochozů závodu pořadatel. Starší ročníky mohou zavzpomínat s letos pětasedmdesátiletým Milanem Šobáněm či legendárním Frantou Mrázkem. Závodu se ale zúčastní i takzvaně domácí jezdci. Těmi jsou například kunovický závodník Honza Pospíšil nebo bývalý starosta Uherského Hradiště Libor Karásek.
Připravený je i tradiční doprovodný program v podobě výstavy Veterán klubu Kunovice či vystoupení mažoretek. „Zahajovací a vítězné ceremoniály velmi atraktivně doprovodí a zpříjemní mažoretky skupiny Rolnička z Ostrožské Lhoty," dodal za pořadatele Josef Mizera. Příchozí se letos mohou těšit na unikáty ze sbírky pana Samohýla.
Závod má za sebou už desetiletou historii, během které se přihodilo několik příjemných i nepříjemných perliček. Jeden ze zážitků, který se organizátorům vryl do paměti, se stal loni. „Kuriozitou loňského ročníku závodu bylo vyjetí safety caru mimo trať. Naštěstí se nikomu nic nestalo," zavzpomínal Josef Mizera.
„A závěrem bych rád řekl jedno přání za všech několik tisícovek aktérů. Ať je od pátku do neděle jasno až polojasno, bezvětří a teplota kolem 22 stupňů," pousmál se jeden z pořadatelů.
Kdo byl Bohumil Kovář: Slavný motocyklový závodník, po kterém je pojmenovaný závod, se narodil 29. listopadu 1932 v Uherském Hradišti. Slavil takové úspěchy, že si ho všimli ve známé továrně na motocykly v Povážské Bystrici, a tak se stal továrním jezdcem. Bohumil Kovář během svého závodnického života vyzkoušel obrovské množství okruhů, například Bezručův v Opavě, hořický, piešťanský či zlínský a další v Holandsku, Belgii, Německu nebo Itálii. Jezdil například na Jawě 250, strakonické ČZ 150 a 125, se kterou skončil v roce 1963 v celkovém hodnocení sedmý na Mistrovství Československa do 125 ccm. Na Tatranu s obsahem 50 ccm získal titul historicky prvního mistra Československa v této třídě. Se stejným strojem skončil druhý také v jugoslávské Opatii. V tomto závodě startoval i s ČZ o obsahu 125 ccm a měl velké šance na dobré umístění, ale utrpěl vážný úraz. Po této nehodě se rozhodl svoji kariéru závodníka ukončit. Zemřel v roce 2000 v Uherském Hradišti.
Tři otázky pro Antonína Karáska
Pro vás asi tradiční otázka, jak to všechno začalo?
No, jako obvykle, když vznikají neobvyklé věci. Náhodným střetnutím snu s realitou.
Co to znamená?
Sen byl stokrát opakující se přání obnovit slávu motocyklových závodů na Staroměstském okruhu. Těch závodů mého dětství, které se mi vryly tak hluboko pod kůži, že touha znovu vidět bitvy titánů silničního motocyklového sportu byla vášnivě neodbytná.
Jak jste obnovení závodu dosáhl?
Na Kolštejnském okruhu v Branném jsem se vypravil do parkoviště závodních strojů, abych obhlédl sajdkár Klause de Monteho. Tam jsem potkal Milana Šobáně a po prvotním respektu jsem ho oslovil a domluvili jsme se.
Tři otázky pro Libora Karáska
Pokolikáté pojedete Slovácký okruh a co vás tam pořád láká?
Pojedu ho poosmé, zatím jsem vynechal pouze první ročník, když jsem ještě nezávodil, a pak 2006, když jsem byl po operaci ramene. A proč mě to láká? Aby to člověk pochopil, tak to musí jednou zkusit!
Máte nějakou vysněnou motorku, na které byste se rád projel?
Ano, mám. Sním o svezení se na osmiválcové Moto Guzzi o objemu 500 cm3 z roku 1956. Na tu dobu naprosto nevídaný stroj s maximální rychlostí až 300 km/hod.
Vyjedete si na motorce i mimo okruh?
Na cestovní motocykl mám bohužel velmi málo času. K mým nejoblíbenějším trasám patří projížďka do Kyjova přes Boršice, Stříbrnice a Ježov. Naopak nikdy bych nevyrazil do buchlovských hor.
