Babiš, Fiala, nebo Bartoš? Zdá se, že do této otázky se vtěsnalo celé drama letošních voleb. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš mluví o tom, že jeho konkurenti ho chtějí vyštvat z politiky a nemají jiný program než Antibabiš. Lídr trojkoalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) Petr Fiala tvrdí, že buď si lidé vyberou současnou demokratickou opozici, nebo tu budou vládnout populisté s extremisty, tedy hnutí ANO s SPD a KSČM. Šéf dvojbloku Pirátů a STAN Ivan Bartoš lakonicky dodává, že všechno je obsaženo v jejich volebním hesle: Vrátíme zemi budoucnost.

Jak na tom jsme

Pojďme se podívat na výchozí situaci, v níž se Česká republika nachází. Během pandemie zemřelo na covid 30 tisíc lidí. Školy byly zavřené sedm měsíců. Letošní schodek státního rozpočtu je plánován na půl bilionu korun a ČR se zadlužuje druhým nejvyšším tempem v Evropské unii. Nejbližším spojencem českého předsedy vlády je maďarský premiér Viktor Orbán. Na tuzemské politické scéně si Babiš nejvíc rozumí s prezidentem Milošem Zemanem.

Unikátní dotazník Deníku k volbám.
Unikátní dotazník Deníku: Ano, nebo Ne? 25 otázek pro lídry těsně před volbami

Nic nemá proti šéfovi komunistů Vojtěchu Filipovi a lídrovi Přísahy Robertu Šlachtovi. Uznává předsedu Asociace hejtmanů Martina Kubu z ODS. Jeho největším rivalem je Pirát Ivan Bartoš a sociální demokratka Jana Maláčová. O Tomiu Okamurovi se vyjadřuje s despektem, ale v debatě Deníku nevyloučil spolupráci s SPD. Vše je zamotané i proto, že ČSSD, KSČM a Přísaha oscilují kolem pětiprocentní hranice. Dvě předvolební koalice, ale také Okamura, odmítají kooperovat s vládou, kterou by vedl Andrej Babiš.

Prezidentova chvíle

Prezident Miloš Zeman dopředu avizoval, že premiérem jmenuje šéfa vítězné strany či hnutí, neboť předvolební bloky neuznává. Podle průzkumů preferencí by to měl být Babiš. Pokud nezíská partnery a důvěru sněmovny, dostane zřejmě i druhý pokus. A pak možná přijde na řadu jeho věta z první debaty Deníku: „Hnutí ANO má vícero kandidátů, může to být pan Vondrák, pan Havlíček, paní Schillerová. Není to o Babišovi.“

V tu dobu už bude v plném proudu prezidentská kampaň a Babišův zájem se od Strakovy akademie může stáčet k Pražskému hradu. Mezitím se ale musí schválit rozpočet, nastartovat ekonomika, připravit české předsednictví EU, navazovat vztahy s novým německým kancléřem, upevnit pozici České republiky v Evropské unii, očkovat třetí proticovidovou dávkou, stavět byty, řešit důsledky demografického vývoje, podporovat rodiny s dětmi. Aby to za něco stálo, měla by tu být silná vláda s jasnou většinou. Bohužel nic takového se v našich zemích nerýsuje. Přesto už dnes by se měli politici zavázat sami sobě, že se zasadí o to, aby povolebních rozepří a hádek bylo co nejméně. Naše republika si zbytečné prodlevy i vzhledem k poslednímu vývoji nemůže dovolit.

Sněmovní matematika aneb 118 setkání a 333 zákonů

V aktuálním funkčním období se poslanci a poslankyně sešli na 118krát. V letech 2013-2017 to bylo 61krát. Počet mimořádných schůzí se ve srovnání s předchozí sněmovnou zdvojnásobil a to na 61 mimořádných schůzí. Toto rekordní číslo jde především na vrub covidové legislativě.

Do 4. října sněmovna odsouhlasila 333 zákonů (některé ještě musí projednat Senát). Před mimořádnou schůzí sněmovny ke zmrazení platů politiků zůstalo poslancům na stole 341 neschválených norem.

Zleva: Ivan Bartoš (Piráti), Andrej Babiš (ANO), Petr Fiala (ODS)
Co zaznělo v předvolebních debatách Deníku: Došlo na silná slova i budoucí plány

Důvěra a nedůvěra vládě

V končícím čtyřletém období požádala vláda Andreje Babiše sněmovnu o důvěru dvakrát. Poprvé ji jeho jednobarevná vláda nezískala v lednu 2018.

Podruhé byla její žádost akceptována a důvěra byla koaličné vládě ANO a ČSSD tolerované KSČM vyslovena 12. července 2018.

Opozice se pokusila této vládě třikrát vyslovit nedůvěru. V listopadu 2018 to bylo kvůli údajnému zavlečení premiérova syna na Krym. Kabinet hlasování ustál. Totéž se mu podařilo v červnu 2019, kdy opozice vyvolala hlasování o nedůvěře kvůli premiérově střetu zájmů. A Babišova vláda odolala i třetímu opozičnímu tlaku v červnu 2021, který byl vyvolán vypovězením toleranční smlouvy ze strany KSČM.