Kliknutím zvětšíteOtázka „Kdo vyhraje parlamentní volby?” není letos až tak zásadní. Mnohem podstatnější bude odpověď na tuto: „Kdo sestaví vládu?”. Poslední volební model Deníku totiž napovídá, že ke vzniku většinového kabinetu bude zapotřebí spolupráce alespoň dvou politických subjektů z nejsilnější trojice.
Čistě matematicky by bylo nejjednodušší složit vládu ze zástupců hnutí ANO a koalice Pirátů a Starostů. Ve sněmovně by měla pohodlnou většinu 118 poslanců. Jenže jak vládní hnutí, tak opoziční duo se vůči sobě ostře vymezují.
Opět čistě matematicky: 114 křesel by složilo ANO s koalicí Spolu tvořenou ODS, TOP 09 a KDU-ČSL.
Nicméně vzhledem k dosavadním prohlášením představitelů vše tří nejsilnějších subjektů by se nejjednodušeji rodila vláda Starostů a Pirátů s koalicí Spolu. Podle volebního modelu Deníku by mohla získat 106 poslanců.
Všechny tyto výpočty stojí na jednom vratkém předpokladu: že ze tří stran, které oscilují kolem pětiprocentní hranice, se do sněmovny dostanou pouze komunisté. Vládní ČSSD k tomu chybí tři desetinky, dlouhodobě však její preference oslabují. Hnutí Přísaha by potřebovalo posílit o šest desetin procenta hlasů, což je vzhledem k jeho růstové trajektorii splnitelný úkol. Tyto subjekty tak mohou sehrát roli jazýčku na vahách.
Nejnovějšími a posledními přírůstky do volebního modelu Deníku se staly průzkumy společností STEM a Median zveřejněné o víkendu. Oba shodně přisuzují první místo hnutí ANO (STEM 27,3 procenta, Median 25,2 procenta hlasů), druhé koalici Spolu (21,4 %, resp. 20,9 %) a třetí spojenectví Pirátů a Starostů (17,4 %, resp. 19,4 %). Čtvrté místo si drží SPD, kterou by podle STEM volilo 12,3 procenta, podle Medianu 10,1 procenta lidí.
Tím shoda končí. Zatímco STEM vidí ve sněmovně KSČM a hnutí Přísaha, podle Medianu se tam z menších probojuje pouze ČSSD, přičemž první „pod čarou“ bude blok tvořený Trikolórou, Svobodnými a Soukromníky.
Jak Deník model počítal
Model Deníku je inspirován takzvanými „poll of polls“ obvyklými v zahraničních médiích. Je založen na váženém průměru všech letošních průzkumů stranických preferencí zveřejněných renomovanými agenturami Ipsos, Kantar TNS, Median, STEM, Data Collect a CVVM – celkem se jednalo o 33 posledních průzkumů zmíněných společností.
K přepočtu na mandáty Deník použil pravidla schválené novely volebního zákona, která začala platit 1. července. Počítá se stejným počtem odevzdaných hlasů jako při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017.
Model byl aktualizován podle nových průzkumů až do pondělí 4. října. Od úterý se již nesmějí nové průzkumy zveřejňovat.
Metodiku volebního modelu redakce Deníku konzultovala s experty z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd UK.
Syndrom skrytého voliče
„U každého sociologického průzkumu platí, že by se měl ověřovat v dlouhodobém časovém rámci a v průzkumech, které probíhají nezávisle na sobě různými agenturami. Pokud jsou splněny obě tyto podmínky, je zvolená metoda velmi přínosná a dá se podle ní orientovat,“ řekl Deníku politolog z Metropolitní univerzity Praha Petr Just.
Média a interpreti předvolebních preferencí podle Petra Justa někdy dělají chybu, když na základě jednoho aktuálního průzkumu, který například KSČM přisuzuje čtyři procenta, udělají závěr, že komunisté se do sněmovny nedostanou.
„Vždy je třeba vnímat dlouhodobé trendy a nezapomínat na statistickou chybu, která činí dvě až tři procenta,“ míní Just. Žádná agentura proto nikdy neřekne, že míra pravděpodobnosti jejího výzkumu je stoprocentní.
Politici mnohdy opakují, že jediným relevantním průzkumem jsou volby a na odhady proto neberou ohled a mají je za mylné vodítko.
Proč se někdy skutečně realita o dost liší od skutečnosti?
„Rád bych upozornil na tzv. syndrom skrytého voliče neboli spirálu mlčení. Někteří lidé se za svou volbu stydí a nechtějí ji zveřejňovat. Když je tazatel osloví na ulici, odpoví mu falešně. To vedlo k překvapivým výsledkům v několika zemích, kdy například zabodovala Alternativa pro Německo nebo Kotleba na Slovensku, ačkoli před volbami to tak nevypadalo. V průzkumech měl Kotleba kolem dvou procent, ale dostal osm. Agentury s tím nemohou nic dělat, protože pracují s odpověďmi, které dostanou,“ vysvětluje Just.
44
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
