Polární záře vzniká díky náhodě:

| Video: Youtube

Zvednout oči k večernímu nebi a pozorovat hvězdy je pokaždé půvabná podívaná. Jsou však dny, kdy je toho k vidění přeci jen víc. A rok 2024 bude na zajímavé úkazy na obloze vskutku více než bohatý. V jaké dny, kdy přesně, jakým směrem a především na co se dívat? To prozradila Česko-Slovenská Astronomická tisková agentura Astronovinky.eu.

K jaru tradičně patří vyhlížení zvířetníkového světla. Jde o prach v okolí Slunce soustředěný do rozsáhlého disku. Na obloze září v oblastech, kde s nacházejí zvířetníková souhvězdí. V roce 2024 bude k vidění od 27. března do 10. dubna.

Zvířetníkové světlo hledejte po soumraku nad západním obzorem, a to daleko od světelného smogu. Je totiž mnohem slabší než obloha v přezářených městech. V tuzemsku ho lze vidět třeba na Vysočině, Šumavě, v Novohradských horách, Beskydech či Jeseníkách.

Kdo se nenechá odradit hledáním stanoviště, ten se může pokochat výhledem na výrazný světelný kužel. Nese se až k hvězdokupě Plejády a vytváří se slabým obloukem zimní Mléčné dráhy krásnou kompozici. V roce 2024 podívanou doplní jasný Jupiter, s dalekohledem uvidíte i Uran.

Světlo zvířetníku bude možné pozorovat i na podzim, a to od od 3. do 16. září. Tehdy bude vidět před rozbřeskem nad východním obzorem.

PRAVIDELNÉ METEORICKÉ ROJE

Kvadrantidy
Jeden z nejbohatších meteorických rojů bude aktivní od 1. do 10. ledna. Ačkoli se udává údaj 120 meteorů za hodinu, pozorování je komplikovanější. Začátkem ledna bývá totiž většinou oblačno. A když už je nebe jasné, ruší novoroční představení často Měsíc. V roce 2024 nastane maximum v noci ze 3. na 4. ledna, kdy bohužel opět „zazlobí“ Měsíc. Vzhledem k jeho fázi tak budou mít Kvadrantidy nejlepší podmínky až v roce 2025.

Eta Aquaridy a Orionidy
Hned dvakrát ročně prochází Země proudem ledoprachových částic, které za sebou zanechala Halleyova kometa. První ze dvou přestavení nastane v noci z 5. na 6. května, konkrétně jde o meteorický roj zvaný Eta Aquaridy. Měsíc však bude těsně před novem, takže půjde spatřit jen asi 10 meteorů za hodinu. Podruhé „kometovým prachem“ projde Země 21. a 22. října, kdy budou pozorovatelné Orionidy. Bohužel i je naruší Měsíc, který bude čtyři dny po úplňku.

Perseidy
Ani Perseidy nebudou mít nejlepší podmínky. Maximum roje totiž vychází na 12. srpna v 18 hodin, tedy za světla. Pozorování bude kazit i Měsíc. Přesto si je nenechte ujít. Zejména mezi půlnocí a 4. hodinou ranní z 12. na 13. srpna je šance jich spatřit nejvíce; za dobrého počasí 50 až 80 za hodinu. Aktivita Perseid je poměrně dlouhá. Začíná už ve třetí dekádě července a trvá do konce srpna. Vyhlížejte je zejména v týdnu před maximem, tedy zhruba od 5. srpna v časných ranních hodinách.

Geminidy
Měsíc nebude přát ani prosincovým Geminidám. V době maxima v noci ze 13. na 14. prosince bude totiž jen den před úplňkem. Nejvhodnější čas k pozorování bude mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ráno. I přes jasný měsíční svit by mohlo jít vidět alespoň ty nejjasnější meteory.

Výjimečná noc

Noc z 10. na 11. dubna si poznačte do kalendáře. Na nebi bude totiž velmi „živo“. Nejen, že mimo města bude možné spatřit zvířetníkové světlo a mnoho objektů vzdáleného vesmíru, ale nastane také hned několik krásných konjunkcí.

Za soumraku se začne nad západním obzorem odkrývat přiblížení jasného Jupiteru a Měsíce ve fázi úzkého srpku. Jak budou klesat k obzoru, půjde s dalekohledem najít i Uran a čtyři nejjasnější měsíce Jupiteru. Fotogenickou podívanou doplní očima viditelná hvězdokupa Plejády.

Tím však představení neskončí. Dne 11. dubna bude možné krátce po páté hodině ráno za dobrých povětrnostních podmínek najít Mars a Saturn, které bude dělit úhlová vzdálenost jen 0,5°. Hledejte je nízko nad východo-jihovýchodním obzorem s alespoň malým dalekohledem.

Setkání Jupiteru a Uranu

V následujících dnech se budou Jupiter a Saturn k sobě na obloze úhlově přibližovat. Maximum nastane 20. dubna po deváté hodině večerní, kdy je bude dělit úhlová vzdálenost jen 0,5°. Planety hledejte hodně nízko nad západo-severozápadním obzorem.

Noční svítící oblaka

Během června a července bude možné vyhlížet Noční svítící oblaka (NLC). Tento nádherný jev souvisí s meteorickým prachem a kolísáním sluneční aktivity. Vzhledem k vysoké sluneční aktivitě a vysoké vrstvě zemské atmosféry ale očekávají astronomové menší výskyt než v minulých letech.

Ve zmíněných měsících budou NLC pozorovatelné mezi 22. hodinou a půlnocí, nebo mezi 2. a 4. hodinou ráno. Hledejte je vždy na severu. Zář oblak, která připomínají zářící nitky, může mít stříbrnou, zlatavou i oranžovou až červenou barvu.

Červencová show

Konec července nabídne fotogenická nebeská uskupení. Dne 30. července vyjde po půlnoci Měsíc nad severovýchodem, a to velmi blízko hvězdokupy Plejády. Asi 5° jihozápadně od něj bude dalekohledem viditelný Uran.

Následně se objeví výrazné planety Mars a Jupiter, obě u hvězdokupy Hyády s jasnou hvězdou Aldebaran.

O den později, 31. července, se nad severovýchodem ukáže trio Jupiter, Mars a Měsíc úhlově ještě blíže. Spolu s oběma hvězdokupami to bude krásný pohled. Srpek měsíce bude totiž užší a na tmavé obloze vše lépe vynikne.

Vzácné setkání Jupiteru a Marsu

V noci ze 14. na 15. srpna nastane velmi vzácná nebeská podívaná. Jupiter a Mars se totiž na obloze přiblíží na 18 úhlových minut (téměř polovina úhlového průměru Měsíce v úplňku). Nad obzorem vyjdou zhruba o půl jedné ráno. I při pohledu očima budou planety u sebe velmi blízko. Nepřehlédnete je dokonce ani z měst.

Měsíc zakryje Saturn

K pozoruhodnému a poměrně vzácnému jevu dojde 21. srpna časně ráno. Měsíc totiž zakryje Saturn. Podívanou si užijete především s dalekohledem; uvidíte tak, jak Měsíc zakryje nejen samotnou planetu, ale i její prstence.

Zejména první polovina úkazu však bude pěkně viditelná i očima. Během noci z 20. na 21. srpna se k sobě budou tělesa na nebi postupně přibližovat. Úplný zákryt nastane nad jihozápadním obzorem okolo půl šesté ráno.

Srpnové ranní konstelace

Množství zajímavých uskupení chystá nebeské divadlo na období mezi 26. a 28. srpnem. Od půlnoci až do časných ranních hodin budou nad východním obzorem krásně viditelné planety Mars a Jupiter spolu s hvězdokupami Hyády a Plejády v souhvězdí Býka. I jen triedrem půjde jihovýchodně od Plejád spatřit Uran. Konstelaci doplní couvající Měsíc.


Nahrává se anketa ...

Mléčná dráha i Saturn v plné kráse

Druhá polovina léta je ideální k pozorování Mléčné dráhy. Od srpna do první poloviny září je totiž viditelný její nejkrásnější úsek. Ten se v té době nachází nízko nad jižním obzorem v místech, kde její zář neruší světla ze vzdálených měst. Letní úsek Mléčné dráhy je pozorovatelný celou noc.

Vidět bude během září také Saturn. V opozici se Sluncem se ocitne 8. září, kdy planetu spatříte i očima. Vyplatí se ale sáhnout po menším dalekohledu nebo zajít do hvězdárny, pak totiž budete moct pozorovat i jeho prstence.

Polární záře budou zřejmě časté

Do maxima své aktivity se dostane v roce 2024 Slunce. To znamená, že i z našeho území by měly jít opět vidět polární záře. Největší šance jsou na jaře a na podzim, ale vyplatí se být na pozoru celý rok. Stačí sledovat sluneční aktivitu a spolu s ní i takzvané aurorální monitory. K tomu slouží například weby Solar Ham a SpaceWeatherLive či mobilní aplikace Aurora Alerts. Které hodnoty přesně sledovat a jak se v nich naučit číst popisuje podrobně Česko-Slovenská Astronomická tisková agentura Astronovinky.eu.

Částeční zatmění velkého Měsíce

Procentuálně malé, ale i jen očima hezky viditelné zatmění Měsíce. To obloha chystá na 18. září. Jev si však bohužel užijí jen lidé v západní polovině Česka. Při pozorování ze Slovenska a východní části naší republiky totiž Měsíc zapadne ještě před koncem polostínové fáze.

V době, kdy k zatmění dojde, nastane zároveň jeden z úhlově největších úplňků v roce. Jen jedenáct hodin po maximu zatmění se Měsíc ocitne nejblíže k Zemi (na vzdálenost 357 283 kilometrů). V tu dobu už sice bude pod obzorem, ale ještě před západem poskytne krásnou podívanou.

Možná přiletí i kometa

Jedním z nejočekávanějších nebeských úkazů roku 2024 je bezesporu kometa nazvaná C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS. Jak se bude přibližovat k Zemi, začne se na obloze pozvolna zjasňovat. Už na jaře 2024 ji budou moci na jižní polokouli spatřit nad ránem majitelé velkých dalekohledů.

Při pozorování z našich zeměpisných šířek se objeví na konci září velmi nízko nad východním obzorem. Kolem 25. září by měla hlava komety dosáhnout první hvězdné velikosti. V pátek 27. září pak proletí přísluním. Nejblíže ke Slunci se ocitne ve večerních hodinách na vzdálenost 58,6 milionu kilometru. Pokud dosáhne opravdu výrazné jasnosti, bude vidět nízko nad východo-jihovýchodním obzorem kolem půl šesté ráno. Jestli však bude nakonec kometa skutečně jasná, to astronomové dopředu neví.

Pamatujete si kometu Neowise roku 2020?

Po průletu přísluním se bude dále přibližovat k Zemi, kdy se přesune na večerní oblohu. Zhruba od 10. až do 31. října nastane pro pozorování nejlepší období. Pokud dosáhne velké jasnosti, objeví se na obloze asi tři čtvrtě hodiny po západu Slunce nízko nad západním obzorem.

Úplně nejblíže k Zemi se ocitne 12. října vpodvečer, kdy se v plné kráse ukáže už za soumraku. Hledejte pozorovací místo s odkrytým západním obzorem. Pokud vyjde optimistická předpověď, dosáhne kometa takové jasnosti, že bude vidět i z měst – stejně jako Neowise roku 2020.

Halloweenské ohnivé koule

O několik jasných meteorů by se mohly postarat dvě větve meteorického roje Taurid. Mateřskou kometou jižní větve je kometa 2P/Encke, severní pak má na svědomí zřejmě asteroid 2004 TG10 (nejspíš fragment Enckeovy komety).

Jižní Tauridy bude možné spatřit v období od 10. září do 20. listopadu, severní od 28. října do 17. listopadu. Společné maximum nastane 4. listopadu 2024. Díky Měsíci v novu budou velmi dobré pozorovací podmínky.

Jupiter, král noci

V opozici se Sluncem se ocitne 7. listopadu krátce před desátou večerní Jupiter. To znamená, že bude na druhé straně oblohy než Slunce; vyjde za soumraku a zapadne za rozbřesku. Díky zpětnému rozptylu slunečního záření bude vskutku nepřehlédnutelný. Po většinu noci bude dominovat obloze jako nejjasnější objekt. S alespoň malým dalekohledem uvidíte i jeho měsíce.

Předsilvestrovský šestiúhelník

Silvestrovské oslavy budou bezměsíčné, 30. prosince se totiž Měsíc ocitne ve fázi novu. To znamená, že za jasného počasí budou krásně vidět hvězdy. Zejména se vyplatí hledat na nebi Zimní šestiúhelník. Jedná se o velký obrazec tvořený šesticí jasných hvězd, konkrétně jde o Betelgeuzi, Rigel, Aldebaran, Capella, Pollux, Procyon a Sirius.

Hvězdný hexagon nejlépe vynikne kolem půlnoci. Vidět půjde i z měst, ale vyplatí se vyjet někam mimo světelný smog. Tak totiž uvidíte i zimní Mléčnou dráhu.