Rybí nebo hrachová polévka, vánočka, houbový kuba, smažený kapr s bramborovým salátem. Tak zní stručný výčet jídel, která se označují jako typicky vánoční. I když v současnosti už většina rodin přizpůsobuje štědrovečerní menu své chuti, potravinovým intolerancím nebo i stravovacím trendům, kapr se stále drží na vrcholu popularity.

Proč je jedním ze symbolů Vánoc právě tato ryba? Kořeny je třeba hledat v křesťanství, vysvětluje v dalším díle seriálu Deníku 100 otázek a odpovědí etnoložka Jana Poláková z Etnografického ústavu Moravského zemského muzea v Brně. 

Naši předci totiž o Vánocích velmi poctivě dodržovali křesťanské tradice. „Štědrý večer a s ním spojená večeře spadal v minulosti do posledních hodin přísného čtyřicetidenního půstu. Dříve se dodržoval i v katolickém prostředí a znamenal – řečeno dnešní terminologií – vegetariánskou, ne-li veganskou stravu. Rybí maso je v křesťanství považované za postní, proto se mohlo objevit na štědrovečerním stolu,“ nastínila pro Deník Poláková. 

close 100 otázek a odpovědí info Zdroj: Deník zoom_in Také vás trápí nějaká otázka, na kterou jste vždy chtěli znát odpověď? Pošlete nám ji na adresu 100otazek@denik.cz.

Ryb je ale množství druhů a kapr nebyl hned na začátku jednoznačnou volbou. K tomu, aby se právě tato ryba stala typicky vánočním pokrmem, přispěly ještě další okolnosti než jen dodržování půstu.

„Ještě na počátku druhé poloviny 20. století bylo pořízení rybího masa nákladné a místy zcela nemožné. V návaznosti na následný technologický rozvoj rybníkářství a chovu ryb se zvýšila produkce a zlepšila jejich dostupnost. Zároveň bylo třeba zajistit odbyt ryb z výlovů, což byli ve vysokém procentu právě kapři. Jako vhodné se nabízelo propojení s vánočními svátky. Kapr se tak u nás stal pevnou složkou štědrovečerní večeře poměrně nedávno a představuje pozůstatek dodržování půstu,“ zmínila Poláková.