Kliknutím zvětšítePodle studie zveřejněné v časopise Scientific Reports může šťourání v nose poškodit vnitřní tkáně, což umožní škodlivým druhům bakterií volnější cestu k mozku. Ten na jejich přítomnost reaguje způsobem, který se podobá příznakům Alzheimerovy choroby. Sice proti studii existuje několik výhrad, zejména to, že výzkum se zatím zakládá spíše na myších než lidech, ale vědci si od něj slibují, že jim pomůže zlepšit chápání toho, jak Alzheimerova choroba začíná. To je jedna ze záhad, na kterou se lidstvo stále snaží přijít, ačkoliv se v nedávné době objevily studie, které zřejmě potvrdily příčiny.
Bakterie útočí přes nos
Tým výzkumníků z Griffithovy univerzity v Austrálii provedl testy s bakterií Chlamydia pneumoniae, která může infikovat člověka a způsobit zápal plic. Tato bakterie se také objevila ve většině lidských mozků postižených pozdní demencí.
Studie prokázala, že u myší se bakterie může šířit čichovým nervem spojujícím nosní dutinu a mozek. Navíc při poškození mnohovrstevného dlaždicového epitelu, což je tenká tkáň podél stropu nosní dutiny, se infekce nervu zhoršila. V myším mozku to vedlo ke zvýšenému ukládání amyloid beta složek, které se uvolňují v reakci na infekce. Senilní plaky neboli shluky tohoto proteinu se ve značné koncentraci nacházejí také u lidí s Alzheimerovou chorobou.
Hlavní složkou senilních plaků, nalezených v mozku pacientů s Alzheimerovou chorobou, je vláknitý bílkovinný agregát amyloid beta. Komunikaci nervových spojů s tímto amyloidem může změnit oxytocin
„Jako prvním se nám podařilo prokázat, že Chlamydia pneumoniae se může dostat přímo nosem do mozku, kde vyvolává patologické stavy, které působí jako Alzheimerova choroba,“ řekl neurolog James St John, podílející se na výzkumu. Vědce překvapila i rychlost, s jakou se bakterie uchytila v centrální nervové soustavě myší. K infekci došlo během 24 až 72 hodin. Předpokládá se, že bakterie a viry považují nos za rychlou cestu do mozku.
Není však jisté, že účinky budou stejné i u lidí. Rovněž se neví, zda vůbec senilní plaky proteinu amyloid beta jsou skutečnou příčinou Alzheimerovy choroby. Podle vědců je ale důležité sledovat tyto stopy pro pochopení jednoho z nejčastějších neurodegenerativních onemocnění. „Výzkum musíme provést taky u lidí, abychom mohli potvrdit, zda to bude fungovat stejně,“ řekl St John. Vědci totiž zatím netuší, jak se Chlamydia pneumoniae dostávají do mozku člověka. Stejně tak potřebují zjistit, jestli zvýšené ukládání vláknitého bílkovinného agregátu amyloid beta není přirozenou, zdravou imunitní reakcí, kterou lze zvrátit zbavením se infekce.
Nešťourejte se v nose, doporučují vědci
Alzheimerova choroba je neuvěřitelně komplikované onemocnění. To je zřejmé z obrovského množství studií, které se jí zabývají, a to z mnoha různých úhlů pohledu, jimiž se ji vědci snaží pochopit. Podle australských výzkumníků každá další studie přibližuje lidstvo o kousek blíže k nalezení způsobu, jak ji zastavit. „Jakmile překročíte 65 let, rizikový faktor se hned zvýší. My se ale zabýváme i dalšími příčinami, protože se nejedná jen o věk, ale také o enviromentální vliv,“ vysvětlil v časopise Scientific Reports profesor St John.
Odborníci nyní plánují použít studii i na lidech. Do jasných výsledků však doporučují se nedloubat v nose ani si vytrhávat chloupky z nosu, což také může poškodit ochranné tkáně. Šťourání se v nose je přitom běžný zlozvyk. Údajně je možné, že to dělá devět z deseti lidí. Tuto činnost neprovádí jen člověk, ale také některá zvířata.
44
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
