Obrazů, bust i soch Caesara a Kleopatry je nespočet, ale jaká byla jejich skutečná podoba, dodnes není jisté. Výrazně větší zájem se soustřeďuje na Kleopatru. V jejím případě je zvědavost pochopitelná, protože dohady o tom, zda Caesara a později i Marca Antonia upoutala svou oslnivou krásou nebo spíše osobním kouzlem podpořeným inteligencí, vzdělaností a politickým rozhledem, už po staletí neberou konce.

Jak ve skutečnosti asi vypadala Kleopatra, o které se traduje, že byla krásná:

Zdroj: Youtube

I když existuje mnoho jejích starověkých zobrazení, většina z nich byla vytvořena po její smrti, což znamená, že často vypovídají více o umělci a jeho době než o skutečné Kleopatře.

Sladký hlas

Římský historik Cassius Dio popsal Kleopatru jako „ženu nepřekonatelné krásy“. Tomu však odporuje řecký životopisec Plutarchos, který napsal asi sto let po její smrti: „Její krása, jak nám bylo řečeno, nebyla sama o sobě ničím výjimečná, ani taková, aby zasáhla ty, kteří ji spatřili.“ Měla ale prý neodolatelně sladký hlas.

Kleopatra VII. Filopatór
(69 – 12. srpna 30 před naším letopočtem), známá většinou jen jako Kleopatra, byla egyptská královna pocházející z dynastie Ptolemaiovců. Narodila se jako třetí dcera krále Ptolemaia XII., kdo byla její matka, je nejisté.

O tom, jak mladá královna Egypta vypadala, se mnoho neví. I když se po jejích ostatcích pátralo, nikdy se nenašly. Snaha vyvodit Kleopatřin vzhled z podoby její mladší sestry Arsinoe, která byla zavražděna a pohřbena v Efezu, také nevyšla, protože v hrobu se nenašla lebka, a navíc kostra, která tam ležela, patřila asi patnáctileté dívce, kdežto Arsinoe byla o deset let starší.

Jiný pohled na Kleopatru přinášejí římské mince uložené v sejfu v Newcastlu. Stříbrný denár z roku 32 př. n. l. má na jedné straně profil Marca Antonia, na druhé je Kleopatra.

V egyptských chrámech podle vědců voněla směsice různých olejů, a třeba i vůně pečeného masa.
Jak voněl starověký Egypt? Vědcům se podařilo namíchat Kleopatřin parfém

„Denár vyrazili v Arménii, která se tehdy nacházela pod vládou Marca Antonia. Kleopatra na něm má orlí nos, k představě oslnivé krásky má velmi daleko a působí spíš mužsky,“ píše Pavel Flégr na webu Starověký Egypt, ale upozorňuje, že podle egyptologů takový obraz o sobě mohla nechat vytvořit právě Kleopatra, aby se vyrovnala svému mužskému protějšku.

Podobný případ se v historii starověkého Egypta už stal, když se královna Hatšepsut začala zobrazovat s mužským vousem.

Nemusela být bílá

Další zajímavá debata se vede o tom, jaké rasy Kleopatra byla. Byla běloška? Nebo ji ve filmech místo Elizabeth Taylorové nebo Moniky Bellucciové měla hrát raději herečka tmavší pleti?

Mladá královna byla z rodu Ptolemaiovců, kteří pocházeli z makedonského Řecka a vlády v Egyptě se ujali v roce 323 před naším letopočtem.

„Ačkoli jsou Kleopatřiny řecké kořeny z otcovy strany dobře zdokumentovány, totéž nelze říci o její matce, jejíž identita je dodnes nejistá. A helénský svět nebyl výhradně bílý. Takže to, že rodina ženy pocházela z Evropy, nutně neznamená, že nemůže mít kořeny z jiného regionu,“ píše web Ati.

Bezhlavé kostry z období přítomnosti římských legií nejsou v Británii úplně neobvyklé, našly se už na vícero místech. Na snímku kostra objevená při archeologických vykopávkách ve Fleet Marston, Anglie. Hlava byla uložena mezi nohy pohřbívaného těla
Vědci řeší tajemnou záhadu. Objevili další bezhlavé kostry starých Římanů

Mezi nejvýznamnější památku, která by nám mohla přiblížit královnin vzhled, patří mramorová busta, jejíž vznik se datuje mezi roky 40 a 30 před naším letopočtem, což znamená, že byla s největší pravděpodobností zhotovena ještě za Kleopatřina života.

Dílo, které se dnes nachází v německém Altes Museu, zobrazuje hlavu, zdobenou diadémem, s obličejem, který má jemné rysy, mandlové oči a je rámován kroužky kudrnatých vlasů sčesaných do drdolu. A právě tato podobizna z mramoru se stala inspirací pro zajímavou rekonstrukci Kleopatřiny tváře, kterou na YouTube představil Photoshop Surgeon.

V debatách o tom, zda byla Kleopatra krásná, však mají pravdu ti, podle nichž na tom nezáleží. „Proč jsme tak posedlí otázkou, zda byla atraktivní nebo ne?“ ptá se egyptoložka Sally-Ann Ashtonová. Podle ní by se na Kleopatru mělo hledět hlavně jako na silnou a vlivnou vládkyni Egypta z doby před 2000 lety. Krása je totiž pomíjivá, ale Kleopatřin příběh ve zkoušce času obstál.

 Skrýval charismatický Caesar pleš?

Gaius Julius Caesar  (12./13. července 100 před naším letopočtem – 15. března 44 před naším letopočtem) byl římský vojevůdce a politik a jeden z nejmocnějších mužů antické historie. Sehrál klíčovou roli v procesu zániku římské republiky a její transformace v císařství.

Podobný problém se řeší i v případu Gaia Julia Caesara, slavného muže, který změnil dějiny. Ve chvíli, kdy Kleopatra vymyslela úskok jak se k němu dostat a zabalená v koberci pronikla přes jeho stráže, bylo mocnému Římanovi 52 let. Vládkyni Egypta, která se před ním vynořila z koberce, bylo o třicet let méně.

Dobyvatel Galie, charismatický řečník, schopný spisovatel a populistický autokrat, jehož život skončil dýkami atentátníků, byl mnohokrát namalován, vyryt i vytesán, ale o jeho skutečné podobě toho také mnoho nevíme.

Jak pravděpodobně vypadal Gaius Julius Caesar:

Zdroj: Youtube

„Byl vysoký, světlé pleti, s kulatými končetinami, dosti plné tváře, s černýma a pronikavýma očima,“ napsal římský historik Suetonius. Podle něj měl Caesar vlasy na hlavě pečlivě ostříhané a obličej hladce oholený. Chtěl zřejmě zakrýt svou pleš, proto si česal vlasy z temene hlavy dopředu a využíval právo nosit na hlavě vavřínový věnec.

Všechny tyto znaky najdeme na Caesarových sochách i portrétech, ale které z nich navíc i pravdivě zobrazují jeho obličej, se dodnes neví.

Příliš mnoho hlav

„V celé Evropě a Spojených státech se našlo téměř osmdesát starověkých hlav, o kterých se tvrdilo, že jsou skutečným portrétem Caesara,“ připomíná v National Geographic Mary Beardová, která přednáší na University of Cambridge a je autorkou mnoha knih o starověkém Římě. Podle ní je těžké rozhodnout, která podoba je skutečně pravá.

Tisíce let ukládání vápníku vrstveného na sebe vytvořilo úžasné travertinové bazény s tyrkysovou vodou.
Bavlněný hrad Pamukkale zlákal léčivým zázrakem dokonce i Kleopatru

„Caesar na znamení své moci zaplavil římský svět svým zpodobněním. Ale můžeme rozpoznat jeho tvář z odhadovaných stovek tisíc dalších římských portrétů, které stále přežívají seřazené na policích našich muzeí?“ ptá se Mary Beardová.

I na tuto otázku se snaží dát odpověď rekonstrukce, kterou na YouTube vytvořil Photoshop Surgeon. Její věrohodnost však zřejmě i nadále zůstane nevyřešitelnou hádankou.