O podivném místu v Indickém oceánu, kde je slabší gravitační síla Země a hladina moře je o sto metrů níže než celosvětový průměr, vědci vědí už delší čas. Nyní se expertům z Indického vědeckého institutu v Bengalúru podařilo zjistit, jak vzniklo.
Pro začátek je nutné pochopit přirozený tvar Země, která není dokonalá koule. „Země je v podstatě hrudkovitá brambora,“ řekla spoluautorka studie a vědkyně v Centre for Earth Sciences of the Indian Institute of Science Attreyee Ghoshová. Dodala, že některé oblasti na Zemi jsou hustější než jiné, což ovlivňuje zemský povrch a jeho gravitaci. Mezi oblasti s vyšší gravitací patří Filipíny, naopak nižší gravitace je v oblastech pod Kubou a Bahamami.
Jako hrbolatý brambor
„Když na povrch Země nalijete vodu, hladina, kterou voda zaujme, se nazývá geoid, a ten je řízen těmito rozdíly v hustotě materiálu uvnitř planety,“ řekla Ghoshová. Gravitační díra v Indickém oceánu je podle ní nejnižší bod tohoto geoidu. Nachází se 1200 kilometrů jihozápadně od Indie a pokrývá tři miliony čtverečních kilometrů. Dodnes ji nikdo nedokázal plně vysvětlit. Prakticky se dá říct, že se mořské dno v této oblasti propadá do obrovské prohlubně.
Vědecký tým použil podle portálu CNN superpočítač, aby simuloval, jak mohla před 140 miliony let oblast vzniknout. V té době vypadala Země odlišně než dnes. Z tohoto výchozího bodu provedl devatenáct simulací až do současnosti, přičemž analyzoval posun tektonických desek a chování magmatu neboli roztavené horniny uvnitř zemského pláště.
Jak se vytvořila gravitační díra v Indickém oceánu?
Vytlačené magma
Důležité při vytváření geoidní prohlubně byly podle expertů plášťové chocholy neboli magma s nízkou hustotou, které bylo vytlačeno do Indického oceánu potápějícími se deskami starověkého oceánu. Při jejich zvednutí podle serveru Space vytlačily materiál s vyšší hustotou, čímž se snížila velikost hmoty v oblasti a oslabila tamní gravitace. Portál Forbes doplňuje, že tyto chocholy vznikly unášením a případnou srážkou indického subkontinentu s Asií před 40 miliony let. Výsledky zveřejnil v časopise Geophysical Research Letters.
Se simulací a modely, které vědci využívali, mohou být podle některých četné problémy. „Je to proto, že s absolutní přesností nevíme, jak Země vypadala v minulosti. Čím dál do minulosti jdeme, tím menší je důvěra v modely,“ vylíčil vědec na Floridské univerzitě Alessandro Forte.
Plášťový chochol je způsob, jakým se Země ochlazuje. Jsou to prakticky gigantické bubliny velmi horkého magmatu, které probublávají velmi blízko zemské kůře. Některé dosahují od povrchu až k rozhraní pláště a jádra, jiné zanikají dříve. Mezi ty nejznámější chocholy patří Havajský a Islandský.
