Zatímco toalety jsou dnes považovány za absolutní základ hygienických zařízení, před tisíci lety tomu tak nebylo. „Přítomnost záchodů byla spíše záležitostí pohodlí než pokusem o zlepšení osobní hygieny. Navíc si ji mohli dovolit jen bohatí,” uvádí s odkazem na studii archeologů web Science Alert.

Nálezy z Jeruzaléma však naznačují, že dokonce i ti nejbohatší z nich, dostatečně movití na to, aby disponovali latrínou, běžně trpěli střevními červy.

Scéna z gotlandského kamene Stora Hammars I. Podle vědců jde o výjev z rituální popravy zvané krvavý orel.
Brutální vikingský rituál šlo provést, uznali vědci. Oběť prožila děsivé peklo

Vápencová toaleta z Jeruzaléma je jednou z mála, která byla dochována a nalezena. Badatelé ji objevili v pečlivě udržované zahradě, hned vedle pozůstatků velkého sídla plného drahých předmětů. Je tedy pravděpodobné, že objekt vlastnil někdo s vysokým společenským postavením.

Otvor ve středu kamenného sedátka naznačuje, že šlo o klasický suchý záchod, jen s nádrží na zachycování výměšků. Výhled z něj byl ale přímo ukázkový. Člověk vykonávající potřebu si odtud mohl prohlížet Město Davidovo, nejstarší obydlenou čtvrť Jeruzaléma a Chrámovou horu.

Rostliny jako osvěžovač vzduchu

Vědci se domnívají, že byl záchod obehnán kamennými zdmi, možná i střechou. Nález pylu z ovocných stromů a borovic uvnitř může dokládat buď přitomnost oken a nebo to, že i naši předkové používali osvěžovače vzduchu. Místo spreje jim však postačila rozkvetlá větvička. 

I když mohla tehdejší toaleta vonět sebevíc, přítomnost parazitů, kterou výzkum odhalil, ukazuje, že hygienické podmínky byly v té době velmi špatné.

Pečlivá analýza pod vápencovým záchodovým prkýnkem odhalila prastarý sediment obsahující vajíčka čtyř různých typů střevních červů. 

Střeva plná cizopasníků

Nejhojněji zde byla zastoupena vajíčka škrkavky dětské a tenkohlavce lidského. Oba tito paraziti mohou infikovat člověka. V případě nakažení způsobují podvýživu nebo zpomalení růstu. Jakmile se červ dostane do střev, je ve svém hostiteli schopen produkovat tisíce vajíček denně.

Bez léků je vymýcení těchto infekcí v populaci téměř nemožné, zvláště bez systému splachovacích záchodů a s nedostatečnou hygienou rukou.

Přítomnost škrkavek a tenkohlavců v exkrementech jeruzalémské palácové elity ukazuje, že lidské výkaly byly zpracovávány nehygienickým způsobem. Pravděpodobně byly vypouštěny do zdrojů pitné vody, nebo sypány na plodiny, které byly určeny ke konzumaci. 

Malé nožky fosilie Tetrapodophis, považované za objev chybějícího vývojového článku mezi hady a ještěry. Ve skutečnosti šlo o člena vyhynulého rodu mořských ještěrů Dolichosaurus
I mistr tesař se utne. Mnohé slavné fosilie byly po desítky let vykládány špatně

V téměř tři tisíce let staré žumpě byly nalezeny i tasemnice, které nejčastěji žijí v hovězím a vepřovém mase. Do lidského těla se tak mohly dostat přes nedostatečně tepelně upravené pokrmy.

Poslední vajíčka nalezená na místě pocházela z roupu dětského, který se nejčastějí šíří fekální kontaminací rukou, ale může se přenášet i ve vzduchu. Někteří výzkumníci se domnívají, že tito červi infikují primáty od samotného počátku lidstva. Jejich vajíčka jsou však extrémně lehká a jemná, a proto je pro archeology těžké je při bádání vypátrat.

Vhled do dávné minulosti

„Takovéto výzkumy nám pomáhají dokumentovat historii infekčních chorob a poskytují okno do života lidí v dávných dobách,“ říká pro Journal of Paleopathology, kde studie vyšla, archeoložka Dafna Langgutová z Tel Avivské univerzity v Jeruzalémě.

I dnes jsou infekce těmito cizopasníky rozšířené po celém světě. Díky lékům a podstatně lepší hygieně než dřív je ale lze snadno léčit. Bez těchto návyků a prostředků se však střevní infekce mohou často změnit v rozsáhlé epidemie, tak jako ve starověkém Jeruzalémě.

Nejstarší objevené toalety se dochovaly na území tehdejší Mezopotámie. Jsou staré zhruba šest tisíc let. Historická oblast, která se nacházela na území dnešního Kuvajtu, Iráku, Sýrie, Íránu a Turecka je dodnes označována jako kolébka civilizace.