Jas objektu, který vysílá radiové vlny, se dramaticky mění. Vysílaný signál se podle hlavního autora nové studie doktoranda Zitenga Wanga náhodně zapíná a vypíná. Prvně si vědci mysleli, že může jít o pulsar, což je rotující vyhaslá hvězda. „Další možností byla hvězda, která vysílá obrovské solární erupce. Signál ovšem nesedí s tím, co bychom očekávali od těchto typů nebeských objektů,“ řekl Wang.
Zdroj má přezdívku Andyho objekt. Odborníci mu tak říkají po Wangovi, který si nechává říkat Andy a jako první objevil právě tyto záhadné radiové vlny. On a jeho kolegové zaznamenali záření šestkrát v roce 2020 s australským ASKAP radioteleskopem při mapování oblohy.

Oficiální název dostal předmět podle jeho koordinací na nebi - ASKAP J173608.2-321635. „Nejzvláštnější vlastnost tohoto nového signálu je, že má velice vysokou polarizaci. To znamená, že jeho světlo kmitá pouze v jednom směru, který se ovšem s časem mění,“ sdělil Wang.
Po jeho objevení signál dále zkoumali z Jižní Afriky. „Zkusili jsme citlivější radioteleskop MeerKAT v Jižní Africe. Protože byl signál přerušovaný, sledovali jsme ho vždy patnáct minut během několika týdnů,“ řekla spoluautorka studie Tara Murphyová, profesorka na Universitě v Sydney. Zdroj záření se jim ovšem nepodařilo najít.
Poté se obrátili na australskou observatoř Parkes v Novém Jižním Walesu. Ani zde však neuspěli.
Rádiový signál je podle Murphyové unikátní. „Zpočátku byl neviditelný, pak se jasně rozzářil a zase pomalu vyhasl, než se objevil znovu. Tohle chování je výjimečné,“ vysvětlila.
Podle vědců nalezený signál nesedí žádnému doposud známému vzorci radiových vln. Znamená to, že by se mohlo jednat o zcela novou třídu hvězdného objektu.
Záhadu by mohly objasnit nové teleskopy
Ať už je Andyho objekt cokoliv, polarizace jeho radiových vln indikuje silné magnetické pole. Pro určení úrovně jasu hvězdy používají astronomové škálu od nuly do sta. Během erupcí záře zdroje dosahovala až nejvyšší stovky a velmi rychle pak během jednoho dne vybledla. To podle nich naznačuje, že je zdroj světla malý objekt.

Žádné astronomické těleso podle Davida Kaplana z Univerzity Wisconsin-Milwaukee nespadá pod výše popsané znaky. „Je to zajímavý objekt, který zatím zhatil veškeré naše pokusy o jeho vysvětlení,“ vyjádřil se Kaplan.
Murphyová věří, že nové a vyspělejší teleskopy jim záhadu pomůžou vyřešit. „Během další dekády se uvede do provozu transkontinentální radioteleskop Square Kilometre Array, SKA. Ten bude denně citlivě mapovat noční oblohu,“ řekla.
Stavba SKA je mezinárodní projekt, který se snaží vytvořit vůbec největší radioteleskop na světě. Murphyová dodala, že jim jeho zprovoznění otevře dveře do hlubšího zkoumání vesmíru.
Zatímco se vědci snaží pokračovat dále ve výzkumu ohledně nejnovějších záznamů, během posledních měsíců zaznamenali odborníci i jiné radiové vlny. V květnu NASA našla zdroj rychlých radiovln, které vysílal záhadný zdroj směrem k Zemi.