Mumifikované tělo Amenhotepa I., který vládl v letech 1525 až 1504 před naším letopočtem, bylo nalezeno v roce 1881 v archeologicky významné lokalitě jménem Deir el-Bahari, která se nachází na západním břehu řeky Nil v blízkosti města Luxor. 

Egyptologové se však rozhodli ji neotvírat, aby co nejdéle zachovali dobrou kvalitu obličejové masky i obvazů. Až nyní, díky výpočetní tomografii (CT), která umožňuje neinvazivní zobrazení vnitřních orgánů a tkání, odhalili dosud neznámé informace o samotném faraonovi i jeho pohřbu.

Tři tisíce let v obvazech

„Měli jsme jedinečnou možnost odhalit tvář krále, který vládl před více než třemi tisíciletími,” uvedla pro BBC profesorka radiologie z Káhirské univerzity Sahar Saleem, která je hlavní autorkou celé studie. 

Prvním překvapením byly podle ní rysy obličeje panovníka, které velmi připomínaly tvář jeho otce Ahmose I., prvního faraona z 18. dynastie starověkého Egypta. „Měl úzkou bradu, malý úzký nos, kudrnaté vlasy a mírný předkus horní čelisti,“ vysvětluje v časopise Frontiers in Medicine, který studii publikoval jako první.

Vědci také zjistili, že byl Amenhotep I. vysoký přibližně 169 centimetrů a zemřel pravděpodobně ve svých pětatřiceti letech. „Skenování ukázalo, že byl v době své smrti v dobrém fyzickém stavu. Jeho tělo nejevilo žádné známky zranění nebo znetvoření následkem nemoci. To naznačuje, že zemřel kvůli viru nebo infekci,“ uvádí profesorka Saleem ve výzkumu.

Mumifikován se srdcem i mozkem

Egyptologům se také podařilo získat důležité poznatky o samotném průběhu mumifikace i pohřbu faraona. Byl prvním, který měl předloktí složená přes hrudník a překvapivě mu nebyl odstraněn mozek ani srdce. Před mumifikací se totiž v Egyptě obvykle z těla odstranily veškeré orgány a nabalzamované se ukládaly samostatně do nádobek zvaných kanopy. 

Na sobě měl faraon v době uložení do hrobky zlatý pás se zlatými korálky a kolem sebe třicet amuletů.

Druhý pohřeb

Káhirští egyptologové však nebyli první, kteří hrobku otevřeli. Faraonův „věčný odpočinek“ narušili kněží z 21. dynastie, už čtyři století po jeho smrti. V historických pramenech je uvedeno, že byla mumie poničena vykradači hrobů, a proto se ji kněží rozhodli otevřít a opravit. Tuto teorii potvrzuje i současná studie. Skenování ukázalo, že mumie utrpěla mnohočetná posmrtná zranění, pravděpodobně způsobena právě vykradači.

Tehdejší duchovní k sobě připevnili faraonovou hlavu a krk, které byly odděleny, překryli defekt v břišní dutině a přivinuli oddělenou levou paži k tělu. Do hrobky též položili dva amulety.

Po této rekonstrukci byla mumie Amenhotepa I. znovu pohřbena kněžími v královské skrýši Deir el-Bahari, aby byla v bezpečí.

Amenhotep I. (známý také jako Amenofis I.) vládl Egyptu letech 1525–1504 před naším letopočtem, kdy země zažívala zlatý věk. Amenhotep dal stavět chrámy, vedl úspěšné vojenské výboje do Libye a Súdánu. Po jeho smrti ho Egypťané uctívali jako boha, který uměl věštit. Jeho mumii objevili v roce 1881.