Rozsáhlé ekologické a ekonomické reformy by mohly vrátit globální spotřebu energií na úroveň 60. let minulého století, kdy svět obývaly pouze tři miliardy lidí namísto současných 7,7 miliardy.

Pokud bychom zhruba do roku 2050 šli správnou cestou, pak je podle vědců reálné zajistit dostatek životních zdrojů pro populaci téměř třikrát větší než dnes, přičemž by měla být každému dostupná střecha nad hlavou, jídlo, správná hygiena, vysoce kvalitní zdravotní péče, vzdělání, moderní technologie. V omezené míře i přístup k soukromému automobilu a k možnosti využívat leteckou dopravu.

Zároveň by mohlo podle tohoto utopického scénáře dojít ke snížení globální spotřeby energie o 60 procent.

Lidí může být na Zemi víc

"Státní úřady jsou zahrnovány stížnostmi, že ekologičtí aktivisté ohrožují náš způsob života, ale stojí za to přezkoumat, co by tento způsob života skutečně obnášel," tvrdí ekologická ekonomka Julia Steinbergerová ze švýcarské univerzity v Lausanne.

"Je tu tendence zjednodušovat myšlenku dobrého života na představu, že více znamená lépe. Ale je zjevně v našich silách zajistit každému slušný život, a přitom chránit klima i ekosystémy," dodává.

Představa slušného života je jistě subjektivní, ale pokud podle autorů nové studie zaměříme své úsilí na vývoj nízkoenergetického bydlení, rozšířenou veřejnou dopravu a konzumování stravy s nízkým obsahem potravin živočišného původu, pak bychom mohli být na dobré cestě k tomu, zajistit "slušný život" co největšímu počtu obyvatel.

"Některé studie sice naznačují, že Země není vybavena na to, aby se dokázala vypořádat s více než sedmi miliardami žijících lidí, jenže tyto projekce jsou často založeny na pokračujícím globálním ekonomickém růstu, moderním vysoce náročném životním stylu a pevné přepravní kapacitě planety," uvádí server Science Alert, který informuje o novém výzkumu. 

Podle něj je možné dosáhnout rovných příležitostí pro plnohodnotný život celé lidské populace, která podle očekávání ještě vzroste, ale neobejde se to bez rozsáhlých změn v návycích globální spotřeby, bez širokého nasazení moderních technologií a bez odstranění masové globální nerovnosti.

Trochu jiné "jeskyně"

Na druhé straně by prý se každodenní pohodlí moderního života nemuselo zase tolik měnit. Nová studie prý ve skutečnosti vyvrací "populistickou námitku", že ekologové chtějí, abychom se všichni vrátili do doby kamenné a žili opět v jeskyních.

"Možná," připouštějí autoři nové studie. "Ovšem v tom případě jde o jeskyně, které mají vysoce efektivní přístroje na vaření, skladování potravin a praní, o jeskyně, jež disponují nízkoenergetickým osvětlením, kde je 50 litrů čisté vody na osobu denně a patnáct litrů navíc zahřáto na teplotu příjemnou ke koupání."

Teplota vzduchu v těchto "jeskyních" se podle nich celoročně drží kolem 20 stupňů Celsia bez ohledu na zeměpisné podmínky. Sídla jsou vybavena počítači s připojením ke globálním komunikačním sítím a nechybí ani dostupná dopravní infrastruktura zajišťující každému člověku roční mobilitu pohybující se od pěti tisíc do patnácti tisíc kilometrů prostřednictvím různých způsobů dopravy.

"Navíc by měli lidé k dispozici i podstatně větší jeskyně poskytující univerzální zdravotní péči a jiné, které by zase všem dětem ve věku od pěti do 19 let poskytly vzdělání," píší autoři studie.

Globální energetický model

Přestože v současnosti pochází z obnovitelných zdrojů pouze 17 procent celosvětové spotřeby energie, podle autorů nové studie by tyto zdroje mohly představovat do roku téměř polovinu světové spotřeby. Vědci to zjistili na základě vytvoření energetického modelu, v němž zohlednili řadu komodit považovaných za nezbytné - od pravidelného zásobování potravinami a vodou přes dostatek tepla až po mobilitu.

Model sice není plně realistický, ale měl by naznačit, jak uspořádat planetu, aby na ní rostoucí lidská populace měla stále prostor.

Jeden z jeho prvků například počítá s úvahou, že by celý globální bytový fond nahradily nové budovy, které vyžadují jen velmi málo vytápění nebo chlazení. Podobný typ architektury by se měl uplatnit i v ostatních oblastech, včetně průmyslových budov, škol a nemocnic.

Na druhé straně je zřejmé, že možnosti uskutečnit takovou "globální přestavbu" jsou mizivé. Autoři studie také připouštějí, že odstranění stávajících budov by mohlo být extrémně energeticky náročné.

"Celkově však naše studie potvrzuje dlouhodobou argumentaci, že technologická řešení, která podporují snižování spotřeby energie na udržitelnou úroveň, již existují a vyžadují si podstatně menší materiální oběti, než jak se naznačuje v nejrůznějších bajkách," tvrdí vědec Joel Millward-Hopkins z Leeds University, zaměřený na životní prostředí.

Jde i o odstranění chudoby

Studie, publikovaná v Global Environment Change, je podle Science Alert založena na obrovském globálním pohledu, zaměřeném na konečnou celosvětovou spotřebu energie do roku 2050, neříká přesně, jak se k tomuto cíli dostat. To připouštějí i její autoři, přesto však tvrdí, že některé věci lze trdit s určitou jistotou.

Například "neomezená snaha" o hospodářský růst je spolu s nezaměstnaností a velkými rozdíly mezi lidmi podle nich v přímém rozporu se snahou o trvale udržitelné životní prostředí. Životní podmínky všech lidí by se podle nich měly více srovnat a také by se měla snížit naše závislost na fosilních palivech a obecně na materialismu.

"Vymýtit chudobu neznamená žádnou překážku při snaze stabilizovat klima. Spíše jde o snahu dosáhnout na celém světě neztenčeného blahobytu," uzavírá Narasimha Rao z Yalské univerzity.