Otřesy, k nimž došlo 7. a 18. března, dosáhly magnitudy 3,1 a 3,7 (podle Richterovy pozemské stupnice jde o malé zemětřesení, pocititelné, ale na Zemi většinou nepáchající škody). Pár podobně silných marsotřesení otřáslo stejnou oblastí již v roce 2019, takže se potvrdila její pověst jako jednoho z geologicky nejaktivnějších míst, která se v současnosti na Rudé planetě nacházejí. Informuje o tom Universe Today. 

Simulace helikoptéry Ingenuity na Marsu.
Historický milník. NASA stanovila datum letu helikoptéry Ingenuity na Mars

Oblast Cerberus Fossae "jizví" řada masivních, téměř paralelních trhlin, jež vznikly pravděpodobně při dávné dramatické vulkanické události, která roztáhla kůru planety. Vulkanismus je na Marsu hlavním důvodem, proč k otřesům dochází, protože tektonické desky, jež způsobují většinu otřesů na Zemi, Rudé planetě chybí.

O otřesech se tušilo už 45 let

Oblast Cerberus Fossae představuje jedno z hlavních epicenter této činnosti a její studium proto vědce neobyčejně přitahuje. Schopnost detekovat na Marsu otřesy je přitom velmi nová. Geologové z nich sice "podezřívali" Rudou planetu po celá desetiletí, konkrétně od roku 1976, kdy přistávací modul Viking 2 zaznamenal cosi, co mohlo být malým otřesem, ale tehdy se jako příčina této události nedal vyloučit ani vítr nebo marťanské počasí.

Skutečný seismický výzkum začal až poté, co sonda InSight dopravila koncem roku 2018 na Mars pasivní speciální seismometr, přístroj, jenž je schopen zaznamenávat i velice slabé otřesy geologicky velice klidného Marsu.

Vozítko Perseverance krátce před přistáním na planetě Mars
VIDEO: Skřípot a bouchání. NASA zveřejnila, jak zní pohyb vozítka po Marsu

Experimentální měření tohoto přístroje (SEIS) se rozběhlo začátkem roku 2019. První nevyvratitelný záznam otřesu zachytil přístroj již v roce svého spuštění a za poslední dva roky našel přesvědčivé důkazy o více než 500 seismických událostech.

Většina marsotřesení zjištěných experimentem SEIS byla malá, ale ty pocházející z Cerberus Fossae patřily a dosud patří mezi nejjasnější a nejsilnější. Geologové se navíc domnívají, že InSight mohl zachytit otřesy z oblasti Cerberus Fossae, k nimž došlo šest let předtím, než kosmická loď na Marsu vůbec přistála.

Umělecká představa pohybu robotického vozítka Perseverance po povrchu Marsu
Perseverance na Marsu: co vše technický zázrak NASA umí, kudy povede jeho cesta

V roce 2012 prozkoumal výzkumný tým s využitím snímků pořízených HiRISE kamerou sondy Mars Reconnaissance Orbiter danou oblast a objevil důkazy o nedávných sesuvech půdy a o balvanech, jež sklouzly po strmých svazích některých propastí. 

Tyto kamenné toky nápadně připomínaly podobné proudy, které známe ze Země jako následek pozemského zemětřesení, což naznačovalo, že i na Marsu mohlo dojít v nedávné době k podobné události. Nové záznamy sondy InSight tuto teorii potvrzují.

Ještě dva roky, čeká se na raráška

Mise sondy na Rudé planetě byla letos v lednu o dva roky prodloužena, od čehož si výzkumný tým slibuje vytvoření podrobného záznamu marťanské seismické aktivity. Aby zajistil nejvyšší možnou kvalitu dat, začal pomocí robotického ramene přistávacího modulu zakopávat kabel přístroje SEIS. To by mělo snížit hluk větru, kolísání teploty a povrchové vibrace, což vše může rušit seismometr a překrýt možné detekce marsotřesení.

Vozítko Perseverance
Sonda Perseverance přistála na Marsu. Vozítko prozkoumá kráter Jezero

InSight má také stálý problém se svými solárními panely, které se zaprášily, v důsledku čehož se některé z nástrojů vozítka musely dočasně vypnout (například jeho meteorologická stanice). V současnosti má sonda dostatek energie na to, aby systém SEIS fungoval ještě měsíc nebo dva, poté bude muset přejít do režimu hibernace.

V tomto režimu s minimální energetickou spotřebou zůstane tak dlouho, dokud písečné víry známé z marťanského i zemského povrchu (přezdívané také rarášci či prachoví ďábli) neočistí solární panely, nebo dokud se Mars na své oběžné dráze nepřiblíží ke Slunci, k čemuž by mělo dojít někdy po červenci.

V atmosféře planety Mars se našel halogenový plyn. Jeho původ představuje chemickou hádanku
Mars vydal další tajemství. Vědci zkoumají nečekanou chemickou reakci

Podle serveru Science Alert jsou nicméně vědci zkoumající seismickou aktivitu z dosavadních detekcí nadšeni a doufají, že silnější otřesy teprve přijdou. Kdyby InSight zachytil opravdu velký otřes, znamenalo by to, že vibrace tohoto otřesu mohou dosahovat do hloubky dostatečné na to, aby vyvolaly vzájemnou reakci s pláštěm či dokonce s jádrem planety. Možnost poslouchat projev takové události by vědcům poskytla hodně informací o vnitřní struktuře planety - o níž zatím víme stále jen velmi málo.