Do chvíle, než si lehne na špalek před kata, zbývalo pouze pár hodin. Co přesně v poslední noc před popravou cítila královna Marie Stuartovna, se už asi lidstvo nikdy nedozví. Známé ovšem je, co dělala. Psala dopis, který byl zároveň i její poslední vůlí. Aby si jej nemohl přečíst nikdo nepovolaný, psaní zabezpečila speciální technikou.

Blíže ji představuje dlouholetý výzkum, jehož výsledky byly v uplynulých dnech publikovány v Electronic British Library Journal. „Její dopis je příkladem takzvaného zamykání dopisů - techniky, kdy byla psaní proměňována zároveň v zabezpečené obálky. Marie Stuartovna zvolila spirálovou techniku," popisuje výsledky výzkumu CNN.

Marie Stuartovna sama sebe považovala za legitimní dědičku anglického trůnu.
Nešťastné vztahy Marie Stuartovny: jeden manžel byl vrah, druhý ji znásilnil

Výzkum ovšem odhalil mnohem víc. „Marie poslední dopis adresovala svému švagrovi, Jindřichovi III. Francouzskému. Sestavila jej ráno před svou popravou, 8. února 1587 v zámku Fotheringhay. Na dopise se nacházejí skvrny, které podle některých historiků vytvořily zaschnuté Mariiny slzy, jimiž potřísnila papír," uvádí CNN.

Ať už bylo psychické rozpoložení skotské královny, která měla být popravena na přání své příbuzné a zároveň politické soupeřky anglické královny Alžběty I., jakékoliv, po dopsání dopisu ještě stihla psaní důmyslně poskládat. „Podle všeho jej skládala sama. K uzavření dopisu použila řadu složitých technik skládání a rozřezávání papíru, které výzkumníci popisují jako jeden z nejúžasnějších příkladů spirálového uzamčení psaní vůbec," upozorňuje CNN.

Královna skotská a francouzská Marie Stuartovna.
Krutá smrt královny. Marie Stuartovna trpěla, popravili ji až na třetí pokus

Odhalení toho, jak Marie Stuartovna skládala dopis, je podle vědců důležité nejen pro další výzkum metod uzamykání dopisů v šestnáctém století. Poslední psaní odsouzené královny a technika jeho zabezpečení totiž historikům poskytuje vhled do toho, co se mohlo odehrávat v Mariině mysli pár hodin před popravou. „Komplikované uzamčení dopisu naznačuje, že navzdory tomu, že na dopis mohlo dopadnout několik jejích slz, stále byla dostatečně koncentrovaná na to, aby využila tak náročnou metodu zabezpečení psaní," upozorňují odborníci ve studii.

VIDEO: Výzkumem zamykání dopisů se vědci zabývají dlouhodobě, už dříve se vyskytly pokusy o rekonstrukci toho, jak Marie Stuartovna poskládala svoje poslední psaní

Zdroj: Youtube

Vědci, kteří se zabývali technikou skládání dopisu, ovšem zároveň v nově publikované studii zmiňují, že dopis, který Marie napsala, je velmi emotivní. „Pane, můj švagře, z Boží vůle, zřejmě kvůli mým hříchům jsem byla vržena do moci královny, mojí sestřenice, v jejichž rukou jsem po dvacet let velmi trpěla. Nyní jsem jí a jejími pomocníky byla konečně odsouzena k smrti. Požádala jsem o vydání dokumentů, které mi byly odebrány, abych mohla sepsat svoji poslední vůli, ovšem nepodařilo se mi získat nic, ani povolení svobodně vytvořit závěť či svolení, aby bylo moje tělo po smrti, v souladu s mým přáním, převezeno do tvého království, kde jsem měla tu čest být královnou, tvojí sestrou a spojencem. Budu popravena v osm hodin ráno jako zločinec," napsala mimo jiné Marie Stuartovna do posledního dopisu, jehož anglický překlad je uchováván ve skotské Národní knihovně.

Dokonalé zabezpečení

Marie Stuartovna žila v době, kdy jedním z nejrychlejších a nejúčinnějších komunikačních prostředků byly dopisy. Zalepovací obálky neexistovaly, a tak bylo vždy důležité psaní zabezpečit tak, aby si je nepřečetl nikdo nepovolaný. Respektive opatřit psaní něčím, díky čemu by bylo okamžitě jasné, že už někdo do dopisu nahlížel, než se dostal k pravému adresátovi.

Netrvalo dlouho, a lidé napříč všemi společenskými třídami, v čele s vládnoucími monarchy, vymysleli systém, jak něco podobného zajistit. V angličtině nese tento systém název "letterlocking", tedy zamykání dopisů.

„Šlo o proces, při němž bylo původní psaní poskládáno tak, že samo sobě vytvořilo zároveň obálku. Tento systém zabezpečení dokumentů byl používán při odesílání důležitých dopisů po celá staletí, než byly v devatenáctém století vynalezeny zalepovací obálky.  Vyvinuly se stovky způsobů uzamykání dopisů, přičemž jedním z nejnáročnějších byla spirálová metoda. Tu k dokonalosti dotáhly prívě slavné panovnice jako Alžběta I. či Marie Stuartovna, přičemž druhá jmenovaná měla v oblasti zamykání dopisů opravdu výjimečné schopnosti," stojí v úvodu studie o posledním dopisu Marie Stuartovny, která byla publikována v Electronic British Library Journal.

Marie Antoinetta v roce 1790. Portrét maloval Alexander Kucharsky.
Tajemství dopisů Marie Antoinetty odhaleno. Vědci ví, jaká slova cenzor zničil

Princip zamykání je v tom, že odesilatel po dopsání papír s textem složitě poskládal, popřípadě jej mírně rozřezal, aby následně s kouskem odřezaného papíru z dopisu celý poskládaný papír "omotal", čímž vytvořil jakýsi zámek. Skládání bylo natolik důmyslné, že bylo na první pohled jasné, pokud už někdo nepovolený dopis otvíral. „Proměna popsaného listu papíru na uzamčený dopis zahrnovala vždy mnoho kroků. Mohlo mezi ně patřit skládání či rolování, vytvoření štěrbin či otvorů do papíru, nanášení lepidla a nakonec samotné uzamčení - buď kousky papíru odříznutými z rohu papíru, nebo i jinými materiály, třeba hedvábnými nitěmi," shrnují výzkumníci v odborném článku.

Zkoumání různých metod zamykání dopisů nyní odborníkům trvá i celá léta. Otevření podobně zabezpečeného dopisu totiž prakticky celý "zámek" zničí, a zrekonstruovat to, jak vypadal, je nesmírně náročné.

Šikovná Marie

Šlechtičny, jako Marie Stuartovna, měly většinou k dispozici dvorní dámy, které jim pomáhaly jednak s psaním dopisů, jednak s jejich skládáním. „Ovšem vzhledem k tomu, že Marie Stuartovna psala svůj úplně poslední dopis v cele, těsně před popravou, předpokládáme, že jej skládala sama, byť měla k dispozici dvě společnice," tvrdí autoři studie.

Rovněž musela být při uzamykání psaní poměrně kreativní - vzhledem k tomu, že zřejmě u sebe nemohla mít kompletní výbavu. „Je pravděpodobné, že ve vězení neměla k dispozici obvyklé nástroje pro psaní a skládání dopisů. Místo speciální jehlice na propichování děr do papíru zřejmě tedy použila nůž," nastiňují vědci.