Smrt v přímém přenosu. Vědci poprvé sledovali výbuch hvězdného veleobra

Pozemní dalekohledy vůbec poprvé poskytly pohled na smrtelné bolesti rudého veleobra. I když se zdaleka nejedná o nejjasnější nebo nejhmotnější hvězdy ve vesmíru, z hlediska objemu jsou největší.

NASA zveřejnila strašidelné zvuky z vesmíru. Běhá z nich mráz po zádech

Hvězda v hledáčku tohoto nového zkoumání se nacházela v galaxii NGC 5731 vzdálené asi 120 milionů světelných let od Země. Před svou mohutnou explozí byla desetkrát masivnější než Slunce. 

Dramatická sebedestrukce

Mezi vědci panovalo přesvědčení, že rudí veleobří bývají před explozí do supernovy nebo zhroucení se do neutronové hvězdy relativně klidní. Nyní ale byli svědky úplně jiného procesu.

Místo poklidného vyhasnutí hvězdy astronomové sledovali její dramatickou sebedestrukci. Prohořela až do svého jádra. Díky prudké explozi z ní zmizel vodík, helium a další prvky. 

Zůstalo z ní pouze železo, které se nemělo s čím sloučit, tudíž hvězdě došla energie. Až poté se zhroutila do supernovy typu II. Studie podrobně popisující tato převratná zjištění byla zveřejněna ve čtvrtek ve vědeckém časopisu The Astrophysical Journal.

„Je to průlom v našem chápání toho, co masivní hvězdy dělají těsně před svou smrtí. Explozi červeného veleobra jsme sledovali úplně poprvé," uvedl pro CNN vedoucí studie Wynn Jacobson-Galán, postgraduální výzkumný pracovník Národní vědecké nadace z Kalifornské univerzity.

Časovaná bomba

Astronomové byli poprvé upozorněni na neobvyklou aktivitu hvězdy 130 dní předtím, než se z ní stala supernova. Dalekohled Pan-STARRS z Havajské univerzity tehdy detekoval jasné záření. 

„Bylo to jako sledovat tikající časovanou bombu, dosud jsme u umírajícího veleobra nezaznamenali takto dramatickou aktivitu. Nejdřív vyprodukoval zářivou emisi, pak se zhroutil a nakonec vzplanul. Neuvěřitelná podívaná," řekla hlavní autorka studie Raffaella Marguttiová, docentka astronomie a astrofyziky na Kalifornské univerzitě, v prohlášení.

Bezcílně se řítí vesmírem. Astronomové detekovali až 170 „nezbedných" planet

Zkoumání tohoto procesu odhalilo, že předtím, než některé masivní hvězdy zemřou, pravděpodobně dochází k vnitřním změnám, které způsobují bouřlivé uvolňování plynu.

„Nejvíc mě vzrušují všechny ty nové neznámé, které tento objev otevírá. Jsme zase o krok blíž tomu vyřešit záhadu, jak masivní hvězdy tráví poslední okamžiky své existence,“ řekl CNN vedoucí studie Jacobson-Galán.