Eric Ingram je vozíčkář. Tento 31letý ředitel společnosti SCOUT Inc., která vyrábí komponenty pro inteligentní satelity, se narodil s Freeman-Sheldonovým syndromem. S nemocí, která mu zničila klouby a zhatila sen stát se astronautem. Dvakrát poslal do Americké vesmírné agentury NASA přihlášku, dvakrát byl odmítnut. Takoví lidé přeci do kosmu nelétají.

Na palubě speciálního letadla ale Eric poletoval vzduchem bez sebemenších problémů. V simulovaném prostředí s nulovou gravitací byl pro něj pohyb snazší než na Zemi. Při měsíční gravitaci, tzn. při jedné šestině té zemské, Eric zažil při letu ještě něco mnohem překvapivějšího: Poprvé v životě stál na vlastních nohou.

Přestože Měsíc má svou atmosféru, ta se skládá převážně z vodíku, neonu a argonu. Není to ten druh plynné směsi, která by mohla udržet naživu savce závislé na dýchání kyslíku jako jsou lidé.
Čínské vozítko našlo na odvrácené straně Měsíce záhadnou kostku

„Bylo to oboje naprosto super. Létat i stát je pro mě totiž stejně cizí,“ řekl americkému deníku The New York Times. Ingram byl jedním z dvanácti tělesně postižených cestujících, kteří se v polovině října při parabolickém letu nad jižní Kalifornií účastnili experimentu, jenž testoval, jak lidé s handicapem zvládnou prostředí beztíže.

Při parabolickém letu se střídá stoupání s rychlým klesáním stále ještě v zemské atmosféře, což umožní cestujícím zažít během opakovaných krátkých sestupových cyklů nulovou gravitaci. Takové lety jsou běžnou součástí výcviku všech kosmonautů. Tento ovšem organizovala nezisková organizace AstroAccess, která se věnuje zpřístupnění vesmírných letů veřejnosti.

NASA v počátcích vesmírných letů dokonce vybírala za astronauty pouze bílé a fyzicky zdatné muže. Přestože svá kritéria v posledních desetiletích značně rozšířila, stále se s ní do rakety mířící do vesmíru dostanou pouze adepti, kteří splňují přísné fyzické požadavky.

Umělecká představa vesmírné sondy přibližující se k asteroidu
NASA vypustila důležitou sondu. Má odklonit asteroid velký jako fotbalové hřiště

Změnit by to mohl současný rychlý rozvoj soukromých vesmírných letů, který umožňuje mnohem širší a rozmanitější skupině lidí do vesmíru nahlédnout. Lidé se zdravotním postižením z něj nechtějí být vyloučeni. Skupinka nadšenců, která zažila beztíži nad Kalifornií, je navíc přesvědčena, že jejich účast na palubě by mohla vést k vesmírným inovacím. Takovým, které budou nápomocné všem bez ohledu na jejich handicap.

Speciálně upravená kombinéza 

Sawyer Rosenstein, další účastník letu AstroAccess, poukázal reportérům amerického deníku na svůj invalidní vozík vyrobený ze slitiny lehkých kovů, které jsou rovněž vedlejším produktem inovací v NASA. Rosenstein, kterému je dnes 27 let, ochrnul od pasu dolů na střední škole. Vždy snil o letech do vesmíru, ale protože tato možnost je pro něj nereálná, stal novinářem. Během letu měl na sobě speciálně upravenou leteckou kombinézu s popruhem, aby mohl ohýbat svá kolena a manévrovat nohama.

„Měl jsem kontrolu nad celým svým tělem. Je téměř nepopsatelné, cítit se po tak dlouhé době zase zcela svobodný,“ řekl novinářům. Dokonce i chronická bolest byla během, letu pryč. Stejně jako Eric Ingram, i on se dokázal postavit na vlastní nohy. Oba se shodli, že nulová nebo snížená gravitace by mohla mít terapeutické účinky.

Vizualizace štěpného jaderného energetického systému umístěného na povrch Měsíce
Američané chtějí obsadit Měsíc. Plánují stálou posádku i jaderný reaktor

Podle Ann Kapustová, ředitelky mise a komunikace společnosti AstroAccess, byli všichni účastníci letu ve všech připravených patnácti testech úspěšní a vrátili se po jejich absolvování bez pomoci do svých sedadel. Ta měla jen několik úprav pro každý typ postižení. V nulové gravitaci bylo připraveno dvanáct testů, dva další napodobovaly měsíční gravitaci a jeden gravitaci Marsu.

Cílem testů, každý trval 20 až 30 vteřin, bylo zajistit, zda lidé se zdravotním postižením jsou schopni podniknout suborbitální let, jako byl ten, který provedl miliardář Jeff Bezos letos v červenci, a bezpečně se po určité době vrátit na svá místa. Jednalo se o typický výcvik pro suborbitální lety.

Relativní snadnost, s jakou lidé s postižením lét zvládli, překvapila i některé členy organizačního týmu, včetně Tima Baileyho, výkonného ředitele Yuri's Night, neziskové organizace pro vesmírné vzdělávání, která lety AstroAccess sponzoruje. Bailey se zpočátku obával, že lidé s postižením budou příliš křehcí a budou potřebovat zvláštní zacházení a opatření. „Můj počáteční dojem, že to bude problém, byl úplně špatný. Ve skutečnosti nepotřebovali o moc víc než zdraví lidé,“ uvedl.

Parabolický let z půlky října se podobal experimentu z roku 2007 se známým astrofyzikem Stephenem Hawkingem, který trpěl amyotrofickou laterální sklerózou. Na rozdíl od Hawkinga měl ale tento let otestovat schopnost lidí s postižením fungovat ve vesmíru samostatně a zároveň vyvinout nástroje, které jim by k tomu mohli pomoci.

Jessica Watkinsová je první černošskou ženou, která bude žít na ISS.
NASA stanoví další milník vesmírných letů. K ISS vyšle první ženu tmavé pleti

Kromě upravených skafandrů pro cestující se sníženou pohyblivostí testovali vědci speciální osvětlovací systémy pro neslyšící, zařízení popsaná v Braillově písmu i navigaci pro nevidomé cestující.

A právě nevidomá Mona Minkaraová, bioinženýrka z Northeastern University v Bostonu, testovala ultrazvuková, hmatová a vibrační zařízení, která jí signalizovala, když se přiblížila ke stěnám letadla a dalším objektům. Nejužitečnější pro ní podle jejích slov ale nakonec byla ta nejjednodušší pomůcka: teleskopická hůl.

Pravidla výběru se mění 

Pravidla kolem výběru nových astronautů se nejen díky podobným letům postupně mění. Například Evropská kosmická agentura ESA letos oznámila, že přijme přihlášky lidí s amputovanými dolními končetinami nebo od zvláště malých lidí. ESA předpokládá, že svou nabídku v budoucnu otevře i lidem s jinými typy postižení.

NASA ale zůstává na svých pozicích. Přestože nyní vybrala z 12 tisíc uchazečů novou skupinu astronautů určených pro budoucí výcvik, stále při výběru uplatňovala přísná zdravotní hlediska. O změně kritérií, jak uvedla mluvčí americké agentury Courtney Beasley, ani neuvažuje.

Měsíční povrch nepřestává přitahovat vědeckou pozornost
Měsíc má dost kyslíku na to, aby udržel naživu miliardy lidí po dobu tisíců let

Pravidla některých soukromých vesmírných společností jsou pak od začátku shovívavější než požadavky vládních agentur. Například Hayley Arceneauxová se stala první osobou s protézou, která v září strávila několik dní na oběžné dráze - během letu Inspiration4 na palubě Dragonu od SpaceX.

Firmy Axiom Space, která rezervuje lety SpaceX na Mezinárodní vesmírnou stanici ISS, a Virgin Galactic, která provozuje suborbitální kosmickou loď, nemají zatím seznam podmínek, které by astronauty diskvalifikovaly, a obě tvrdí, že zvažují každou žádost případ od případu. Lékařka Tarah Castleberryová z Virgin Galactic pro NYT uvedla, že společnost nyní zvažuje povolení letů lidem s protetickými zařízeními, sluchovým postižením, částečnou paralýzou i dalšími zdravotními problémy a tělesnými postiženími.

Cestující s Blue Origin Jeffa Bezose, zakladatele Amazonu, ale musí splňovat tzv. funkční požadavky. Z letů tak Bezosova firma vyloučila například Apurva Variu, jednoho z neslyšících účastníků testu v parabolickém letu AstroAccess. I on se v mládí v NASA ucházel o místo astronauta a dostal negativní odpověď. Varia od té doby získal inženýrský titul a dvě desetiletí pak pro NASA pracoval, řídil vesmírné mise a navrhoval pohonné systémy satelitů.

Dvojice sovětských psů Veterok a Ugoľok dodnes drží rekord v délce pobytu psa ve vesmíru.
Nebyla to jen Lajka. Zvířat ve vesmíru bylo víc: Kočka 13 minut, pak ji utratili

Během letu v polovině října se zase o kousek přiblížil ke splnění svého snu. Narážel do stěn a stropu letounu, když se snažil vyjadřovat ve znakové řeči, nebo spolknout poletující bublinu vody, která mu nakonec praskla před obličejem.

„Byla to zkušenost absolutně mimo tento svět. Opravdu doufám, že se jednoho dne do vesmíru skutečně dostanu,“ řekl pro americký deník.