Ten v rozhovoru pro Deník prozradil nejen svůj názor na budoucnost šperkařského řemesla, v souvislosti s růstem ceny zlata na světových trzích, ale dal také čtenářům Deníku cennou radu, jak mohou případně sami rozeznat zlato od kovů, které za něj někteří spekulanti a zloději vydávají. Schůzku jsem si s ním dal v uherskohradiš­ťském Atriu, na zahrádce tamní vinárny, jen pár kroků od jeho dílny. Se Zbyňkem se osobně velmi dobře známe už od mládí a rozhovor s ním jsem nedělal poprvé, proto se naše konverzace nesla v osobním duchu.

Myslím, že za připomenutí stojí tvá poněkud klikatá cesta ke zlatnickému řemeslu. Kdy přišel ten okamžik, který tě k tomuto oboru nasměroval?

A to je dobrá otázka. Na to se mě doposud nikdo nezeptal. I od tebe padla poprvé… Po absolvování základní vojenské služby jsem nastoupil do strojírenské továrny v Jihlavě. Vzhledem k tomu, že jsem měl kladný vztah k výtvarným činnostem, uvědomil jsem si, že mé místo je úplně někde jinde. Už od mládí jsem totiž kreslil a kutil. Usoudil jsem tedy, že ideální pro mé výtvarné a manuální schopnosti bude ona pražská škola zaměřená na zlatnictví a šperkařinu, kde se mé vlohy, jak se později ukázalo, ideálně zúročily. Rok praxe jsem absolvoval v pražských zlatnických firmách. V dalších dvou letech jsem pak sbíral zkušenosti v zakázkové i sériové výrobě šperků v italské Ravenně. Tam jsem se přiučil věcem, z nichž čerpám doposud a na italské klenotníky nedám dopustit. Po návratu do České republiky jsem otevřel svoji první provozovnu v Hluku a tím začala nová kapitola mého života.

Vývojem prochází také šperkařský průmysl. Co na něj mělo podle tvého názoru v uplynulých letech největší vliv, kam se vlastně posunulo zlatnické řemeslo, v jakém bodě se nachází nyní, a jaká budoucnost by ho mohla čekat?

Zlatnictví a šperkařství v posledních letech nejvíc ovlivnilo skokové zdražení zlata. Z toho vyplynulo, že si stále dražší šperky ze zlata může dovolit méně lidí. Kvalita některých běžně nabízených šperků šla znatelně dolů. Výrobci je totiž dělají tenší, odlehčenější a z toho důvodu méně odolné běžnému opotřebení. Do budoucna to proto znamená, že zlaté a kvalitní šperky nebudou pro všechny, ale jen pro ty, kdo na to mají. Situace z devadesátých let minulého století, kdy bylo zlato levné a dostupné téměř každému, je nenávratně pryč. Zlato se tak zřejmě opět dostalo tam, kde vždy historicky bylo, tedy do pozice symbolu bohatsví.

Co vzestup ceny zlata způsobilo?

Vzestup ceny má na svědomí nejspíš její dlouhodobé podhodnocení. V jednu chvíli si toho všimli také spekulanti na burze a vyhnali cenu zlata do extrémní výše. V současnosti je ale cena ryzího zlata ve fázi mírné redukce, kdy spadla z tisíce korun za gram na osm stovek.

Jaký vliv to má na fungování tvé zlatnické dílny?

Pro moji firmu to neznamená žádnou zásadní změnu, protože většinou vyrábíme šperky ze zlomkového zlata, dodaného zákazníkem.

Pokud bychom mluvili o konkurenci mezi zlatnictvími v Uherském Hradišti, jaká je v porovnání například s celostátní úrovní, nebo s okolními zeměmi? Kolik jich ve městě vlastně působí?

Zlatnictví, jako takových, je tady v Hradišti asi šest. My zlatníci, kteří šperky vyrábíme, jsme na okrese tak čtyři, což je běžný počet i z pohledu evropského. Například v italské Ravenně bylo nás výrobců v době, kdy jsem tam působil kolem dvaceti…

Ravenna je ale větší město než Uherské Hradiště, ne?

To ano, ale poměrově jde o srovnatelný počet.

Už před lety jsi dal své firmě název Filip. Prozradíš okolnosti výběru právě takové značky?

To je snadné. Potřeboval jsem jednoduché, zapamatovatelné logo bez čárek a bez háčků a toto jméno se mi jednoduše líbilo.

Kolik lidí zaměstnáváš ve své zlatnické firmě, sídlící v Atriu u Masarykova náměstí v Uherském Hradišti?

Tři. Všichni se společně podílíme na výrobě a opravě šperků.

Mohl bys upřesnit, na co se zlatnictví Filip zaměřuje, a jaké služby aktuálně lidem nabízí?

Naší specializací je výroba autorských šperků, zhotovených podle mých návrhů, často s použitím přírodních kamenů. Prezentujeme se pouze naší vlastní produkcí, vyráběnou v malých sériích. Rovněž šperky opravujeme, čistíme a rekonstruujeme.

Kdy a jak kolekce šperků navrhuješ?

Návrhy si kreslím do svého skicáku vlastně pořád. Buďto večer doma, nebo třeba při cestě vlakem, zkrátka v každé volné chvilce. Své náměty následně rozpracovávám a ty nejlepší z návrhů s kolegyněmi realizujeme také výrobně.

Šperkařství se věnuješ dvacet roků, z toho sedmnáct let ve vlastní zlatnické dílně, dokážeš odhadnout, kolik jsi za tu dobu navrhl prstenů, náušnic, ozdob?

Určitě se ten počet šplhá někam ke třem stovkám, ale přesně to říct nedokážu.

Kde všude v našem regionu se mohou zájemci se tvými šperky potkat, nebo si je pořídit?

Své kolekce nabízím kromě Uherského Hradiště také v partnerských prodejnách ve Zlíně, Veselí nad Moravou a v Lužicích u Hodonína.

Jaké šperky jsou dnes v kurzu, o co je největší zájem?

Myslím si, že v současnosti neexistuje žádný hlavní módní styl. Proto také dělám od každého něco, počínaje decentními kousky až po mimořádně zdobné šperky. V poslední době zažívají svoji renesanci klenoty s výrazně barevnými přírodními kameny. Kromě briliantů jde především o turmalíny, ametysty, citríny, topazy apod.

Do soutěže Svatební pár Deníku věnuješ prsten z bílého zlata s briliantem, máš představu, jaké typy žen právě takový typ prstenu ocení?

Jde o praktický šperk, vhodný ke každodennímu nošení, který si může oblíbit každá žena, bez ohledu na to, jaký vkus upřednostňuje.

Existuje způsob, jakým i laik rozpozná pravé zlato od falešného?

Pokud kápneme na šperk kyselinu dusičnou a testovaný kov reaguje, zcela jistě nejde o zlato, ale o jeho napodobeninu, tedy o něco, co je za něj pouze vydáváno. Jinými slovy jde o falsifikát.

Kvalita zlata se rozlišuje počtem karátů, přičemž 24 karátů je maximum. Takové zlato je také nejdražší. Má počet karátů u zlata vliv na jeho zpracování? Z jakého se šperky nejčastěji vyrábějí?

Nejčastěji ze čtrnácti a osmnáctikarátového zlata. Zejména tedy v naší zemi, nebo třeba i v Německu.

Jaké zlato, kvůli zpracování, nejvíce vyhovuje naopak řemeslníkům?

Právě to osmnáctikarátové. To je ideální, nejlépe se pájí a tvaruje. Jen pro vysvětlenou. Výsledný počet karátů zlata je ovlivněn množstvím přísad ve slitině, např. stříbra, jež bývá nejčastěji součástí žlutého zlata, zlato bílé obsahuje paládium nebo nikl a do takzvaného zlata červeného se přidává měď.

No a co ryzí zlato, čtyřiadvaceti­karátové?

S tím se téměř nepracuje, protože je příliš měkké, což v důsledku znamená, že málo vydrží, ohýbá se a navíc to v ČR není oficiální ryzost pro výrobu šperků.

Takže šperky z ryzího zlata je spíše chiméra?

Ne tak úplně. V Orientu se sem tam vyskytují.

Dokážeš poradit, k čemu se hodí šperky ze stříbra, s čím je nejlepší kombinovat bílé zlato a kdy nejvíc vynikne zlato žluté?

Nemám na to vyhraněný názor. Jsem pro kombinaci bílého i žlutého zlata. Každá žena je osobnost, a to, co nosí, si musí obhájit v prvé řadě sama před sebou.

Zbyněk Zimčík se narodil před 45 lety, pochází z Dolního Němčí, bydlí v Uherském Hradišti, je ženatý a má syna Adama. Obor výroba šperku studoval na střední škole v Praze. Rok praxe ve šperkařském oboru absolvoval v pražských šperkařských firmách. V dalších dvou letech pak sbíral zkušenosti v zakázkové i sériové výrobě šperků v italské Ravenně v dílně mistra Nazzaria Borghi. Zlatnickou dílnu založil před sedmnácti lety v Hluku. Šperky tehdy začínal vyrábět sám. Po dvou letech přesunul své zlatnictví do Uherského Hradiště. Dnes zaměstnává tři šikovné spolupracovnice, s jejichž pomocí vyrábí šperky podle vlastních návrhů.