Mimo jiné spolupracuje s Českou televizí na novém seriálu jako kostymérka. Její studium designu byl podle ní osud.

Studujete design na Baťově univerzitě, co vás vůbec k módě přivedlo? Kdy jste si poprvé řekla, že to je ten obor, ve kterém chcete pracovat?

Ano, studuji čtvrtým rokem Ateliér designu oděvu pod vedením ArtD. Márie Štranekové. A co tomu předcházelo? Každý tomu říká jinak. Náhoda? Osud? Já myslím, že to tak asi mělo být. Už v předškolním věku jsem ráda malovala a kreslila, a protože rodiče viděli, že mě to baví, přihlásili mě do ZUŠ. Když jsem se rozhodovala, kam jít na střední školu, tak pro mě jasnou volbou byla UMPRUM v Uherském Hradišti. Do přihlášky jsem uvedla obor malba a modelářství a návrhářství oděvů. Móda zvítězila. Inu, jak se říká, cesty boží jsou nevyzpytatelné.

Během studia jste získala možnost pobýt na britské Nottingham Trent University, kam se dostanou ročně jen dva studenti z celého světa, co to pro vás znamenalo a co vám to dalo?

Získala jsem neuvěřitelný rozhled. Pracovala jsem najednou 
v týmu lidí a poznávala celý systém, podle kterého pracují světové módní značky. Studovali jsme potenciální konkurenty, vytvářeli módní předpovědi, určovali jsme cílovou skupinu, kterou chceme naší kolekcí oslovit. Bylo to velmi náročné, protože mezi studenty byla silná rivalita. Naučila jsem se pracovat pod tlakem a zjistila, že pokud se tomuto oboru chci věnovat, musím tomu hodně obětovat. Poznala jsem nové lidi, získala nové zkušenosti. Ne všechny byly příjemné. Posílilo mě to a naučila jsem se prosazovat své názory. V neposlední řadě jsem tímto odtržením od rodiny a všech známých rychle dospěla.

V bakalářské práci jste použila neonové barvy, které se pak staly trendem, proč jste si je zvolila vy?

Právě v Anglii, kde jsem při různých procházkách a výletech pozorovala lidi a jejich módu, jsem si uvědomila, jak je ten svět pestrý. Lidé tam se nebojí kombinovat u nás nekombinovatelné. Jeden citát říká: „Mladí lidé chtějí být originální a vyjadřují to tím, že se oblékají všichni stejně." Často do černé. A to jsem chtěla změnit. Každý jsme jedinečný, originální. Proč by to tak nemělo být i v módě. Víte, jak nás ty barvy umějí rozjasnit? Dodají nám dobrou náladu a pohodu.

Která barva je vůbec vaše nejoblíbenější?

Musím se přiznat, že se oblíbenost barvy u mě mění během toho, jaké životní období právě prožívám. Nyní je to modrá. Barva oblohy, touhy, víry i přátelských citů. Zlepšuje intuici a povzbuzuje fantazii.

O české módě se říká, že je dost konzervativní oproti té světové, čím to podle vás je?

Myslím, že je to celkovou historií naší země a povahou lidí. Češi nejsou zrovna lidé, kterým koluje v žilách horká krev a chtěli by se ukazovat světu.

Co české módě nebo zdejším návrhářům podle vás chybí především?

Řekla bych, že mladým módním návrhářům chybí především lidé, kteří by jim pomohli 
v začátcích. Všude ve světě se podporují mladí designéři. A lidé, kteří mají velký kapitál a vidí ve vás potenciál, do vás rádi investují. S tím, že věří, že se jim to časem vrátí.

Kdo je vaším návrhářským vzorem?

Mým miláčkem módy je Alexander McQueen a Maison Martin Margiela. Jejich kreativita a fantazie, která nezná hranic. Vizionáři a géniové módy.

Dokážete své modely i ušít? Měl by podle vás návrhář umět šít?

Teď jste mě trochu rozesmála. Od výběru a nákupu látky se jich dotýkám jen já sama – když zkouším její kvalitu, když je stříhám, šiju model (někdy párám) a zase šiju, žehlím… Všechno sama. První člověk, který se dosud kteréhokoliv mého modelu dotknul, byla modelka, která jej předváděla. Myslím, že je důležité, aby uměl návrhář šít. Papír unese hodně, ale ne vždy váš návrh může být reálný v 3D podobě.

Kdo nebo co vás ve tvorbě inspiruje?

Všechno, co kolem sebe vidím a nějak vnímám. Zážitky z cest, lidé, se kterými se setkávám a hovořím, situace a okamžiky, které prožívám, místa, která navštěvuji, příroda, vzduch, voda, vítr, vůně… Postoje, které chci světu sdělit.

Co považujete za svůj dosavadní největší úspěch?

Asi je předčasné ve 23 letech mluvit o největším úspěchu. Stojím teprve na začátku své tvůrčí práce. Až se mě zeptáte za deset, patnáct či dvacet let, snad vám pak dokážu odpovědět (smích).

Chtěla byste, aby se vaše modely masově šířily jako módní trend, nebo byste raději dělala modely pro konkrétní lidi jako originály?

Podle mne by byla chyba už teď se nějak zaškatulkovat. Věřím, že přijde doba, kdy si vyzkouším jedno i druhé. Tak jak se člověk stále mění a vyvíjí, tak přicházejí nové příležitosti a inspirace. Umělec musí zůstat volný a svobodný, nemůžete ho zavřít do nějaké klece, to by pak nemohl rozepnout křídla a letět…

Jakou módní vlnu teď můžeme podle vás očekávat, dá se to vůbec odhadnout?

Je to určitě dost těžké. Už nějakou dobu se drží, že „in" jsou styly na rozdíl od trendů. Dnes není in být trendy, ale mít svůj styl. Je aktuální mixování jednotlivých stylů. Všem bych asi poradila, aby byli svoji. Jen tak se budou cítit dobře.

Když bude někdo letos v létě chtít být in, na co by se měl zaměřit?

Tak určitě už nám ustupují neonky a přecházejí pozvolna do příjemných pastelových tónů. Velkým hitem letošního léta budou modely jako malířská plátna. A kloboukem také nic nepokazíme…

Když jste byla malá, převlékala jste panenky, vymýšlela na ně oblečky nebo třeba později na sebe?

Odmala jsem spíš v ruce držela pastelky, protože jsem ráda malovala. Moje mamka říkala, že když jsem už jako čtyřletá namalovala svou osmdesátiosmiletou prababičku, prý hodně zvláštním způsobem, rozpoznala ve mně jisté umělecké sklony. A hlavně to podporovala. V obývacím pokoji, kde stojí velký stůl, jsme 
s mamkou a starší sestrou stále něco tvořily. Z různých materiálů a rozličnými technikami jsme vyráběly všelijaké dekorace, dárečky, šperky, kterými jsme zdobily dům a obdarovávaly svoje blízké.

Kdybyste měla svou tvorbu nějak charakterizovat, jak by to bylo? Co je pro ni typické?

Má tvorba by se dala rozdělit do dvou rovin. Jedna z nich je avantgardní, do které přidávám modelům uměleckou hodnotu s hlubším podtextem a smyslem pro detail. Objekt jako střet umění. Druhou je nositelná móda s prvky street stylu. Opět nezapomínám na zajímavý moment, pro který chcete tu věc mít.

Kde mohou lidé vaši práci vidět? Chystáte se v nejbližší době na nějakou přehlídku nebo něco podobného?

Na mých internetových stránkách http://zlatulas2.wix.com/
zlatastolarikova mám všechny své dosavadní kolekce. Přehlídku nechystám, protože je to hodně časově náročné. Teď je pro mne prvořadé dokončení magisterského studia, zapojení v několika projektech, účast na Fashion weeku a práce kostymérky.

Zmínila jste práci kostymérky pro Českou televizi. Na jakých pořadech jste spolupracovala? Kde diváci viděli nebo uvidí vaši práci?

Pro ČT pracuji teprve chvíli. Spolupracuji na druhé řadě seriálu, který by měl v televizi běžet někdy na podzim. Zatím nemohu prozradit víc. Mezitím přišla i jiná nabídka, se kterou jsem ráda souhlasila. Teprve se tedy učím. Ale tato práce mne baví a naplňuje. Poznávám spoustu příjemných lidí i známých hereckých osobností, se kterými je pro mne čest pracovat, získávám další zkušenosti a nová přátelství. Mám příležitost nahlédnout pod pokličku nových profesí. A to je skvělé.

Kam byste se jednou chtěla dostat, co je vaším snem?

Snad se mi podaří někdy navštívit zem za velkou louží. Nebráním se ale žádné výzvě. Odjakživa mě to táhne k životadárnému zlatému slunci. Asi za to může moje jméno. Jak jinak si to vysvětlit? (Smích)

Co vás kromě designu baví? Jaké jsou vaše koníčky?

Při této práci je většinou člověk zavřený v ateliéru u šicího stroje a tráví hodiny se sklopenou hlavou a ohnutými zády. Snažím se každou volnou chvilku využít k pohybu – in-line brusle, kolo, plavání, jeden čas mne bavila i horolezecká stěna. Člověk by měl vyzkoušet všechno. Ráda si zajdu do kina, divadla nebo na výstavu. Nevíte, kde a kdy vás ta múza políbí…

Zlata Stolaříková se narodila v roce 1990 ve Strání. V současné době studuje čtvrtým rokem Ateliér designu oděvu pod vedením ArtD. Márie Štranekové na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Během studia působila na prestižní Nottingham Trent University. Vytvořila několik kolekcí: Bee, Free, Human Muscles, Buddhism, Coctail, Revive. Spolupracuje jako kostymérka v Českou televizí.