„Zachycený výrobek se prodával pod obchodním názvem Hluboce zmrazené kuřecí díly na polévku. Hmotnost balení byla jeden kilogram. Produkt inspektoři vyhodnotili jako produkt nevhodný k lidské spotřebě,“ informoval mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce Michal Spáčil s tím, že kuřecí díly pocházely od polského výrobce.

Obchodní řetězec dostal za úkol výrobek prověřit ve všech svých provozovnách a případná další nevyhovující balení stáhnout z tržní sítě. Pokud tak neučiní, hrozí mu podle Šperla za uvádění nebezpečné potraviny do oběhu pokuta.

Z nálezu byli překvapení i ti, kteří do Penny chodí nakupovat a které Deník oslovil. Všichni se ale shodli na tom, že maso v prodejně kupují jen minimálně.

„Když už si chci nějaké koupit, jdu raději do řeznictví, nebo do specializované prodejny. Masu z těchto řetězců příliš nevěřím,“ reagovala například Anna Pšurná. Podobně komentovala nález také další nakupující. „Maso jsem si koupila v podobném řetězci jen jednou a zavánělo tak, že se nedalo jíst. Když si navíc vezmu, že se takové zprávy objevují poměrně často, nebudí to ve mně moc velkou důvěru,“ zhodnotila.

Společnost Penny se k věci do ověření a uzavření celé záležitosti nechtěla vyjadřovat. „Naším prvořadým cílem je nabízet zákazníkům kvalitní zboží za příznivé ceny, a proto jsme preventivně stáhli výrobek z prodeje ve všech prodejnách,“ zněla jediná reakce mluvčího společnosti Davida Koláře.

Podle Michala Spáčila nelze určit, jestli došlo k pochybení už přímo u polského zpracovatele kuřecího masa, nebo až poté, co se přes řetězec dostalo ke spotřebiteli.

„Spíše než země původu hraje roli přerušení chladicího řetězce, tedy roztátí a opětovné zmrazení, při skladování. Nicméně v konkrétních případech nelze vždy spolehlivě říct, jestli závada vznikla už před prvním zamrazením, nebo až po něm,“ vysvětlil Spáčil.

V poslední době se v Jihomoravském kraji zaměřila Státní zemědělská a potravinářská inspekce například na jakost trvanlivých masných výrobků, které se prodávají pod názvem salám Vysočina. Vzorky odebrala v sedmi provozovnách obchodních řetězců na jihu Moravy.

„Z celkem deseti odebraných vzorků jich pět nevyhovělo požadavkům stanoveným příslušnou vyhláškou. Čtyři vzorky vykazovaly přítomnost kostní drti, což ukazuje na použití strojně odděleného masa, čili separátu. To je však pro výrobky prodávané jako salám Vysočina nepřípustné,“ informoval koncem listopadu Spáčil.