Ačkoliv na území slovanského opevněného hradiště provádí předstihové nebo záchranné archeologické výzkumy od roku 2002, našli tam archeologové další cenné nálezy. „Letos jsme tu odkryli půdorys zahloubeného keltského obydlí neboli chaty ze čtvrtého století před Kristem. V něm jsme mimo jiné našli typickou keltskou keramiku nebo část bronzové nádoby se dvěma nýtky na uchycení," informoval vedoucí archeologického oddělení Slováckého muzea Miroslav Vaškových.

Prozradil, že v sondě byly nalezeny části lidských kostí, například předloktí a paže, která byla druhotně rozhozena. „Je to dáno tím, že prostor, kde jsme v uplynulých deseti dnech kopali, byl několikrát narušen. Například při pokládání kabeláže vysokého napětí. Keltská chata byla později narušena mladohradištním objektem, pravděpodobně z 11. století," doplnil Vaškových. V severovýchodní části opevněného sídliště, kde se před dvěma roky podařilo odkrýt hrob takzvaného vampýra, jenž byl opředený tajemstvím pradávných rituálů, otevřel archeolog Slováckého muzea Tomáš Chrástek druhou sondu. Společně s kolegou chtěli zjistit, zda pohřebiště v této lokalitě pokračuje či ne.

„Sonda nám zatím ukazuje, že nic nenasvědčuje lidskému hrobu, ale podařilo se nám zachytit vrstvu nebo snad objekt z velkomoravského osídlení z 9. století, doprovázený typickou keramikou," uvedl Vaškových. Při průzkumu této sondy našli brigádníci z řad studentů i zahraničních dobrovolníků z workcampu INEX zbraně a části zvířecích kostí. „V sondě se nám pravděpodobně podařilo narušit nejen velkomoravský sídelní objekt, ale také odkrýt zbytek velkomoravského hrnce z 9. století," radoval se archeolog Chrástek.

Poznání archeologů Slováckého muzea z dosavadních výzkumů je trochu fragmentární. „Je to díky tomu, že na ploše skanzenu jsou prokopána jenom místa, na nichž stojí nějaký objekt. Stále je ale dost ploch, které jsou archeologicky netknuté," přiznává Vaškových. Nicméně dnes už s archeologem Tomášem Chrástkem vědí, že kromě Keltů je zde doloženo i germánské osídlení, které lze datovat do 2. a počátku 3. století. Tedy do období markomanských válek, kdy tady Marcus Aurelius bojoval s místními Germány. Doloženo mají i osídlení germánské mladší, ze čtvrtého století.

Pozůstatky po Velkomoravanech, keltské osadě nebo germánském osídlení na území skanzenu zůstávají pravděpodobně na ploše asi poloviny fotbalového hřiště pod zemí. Zda budou archeologové pokračovat ve skanzenu v dalším výzkumu v příštím roce, to je zatím ve hvězdách. Záleží na finančních prostředcích.