Tak se vždycky poučují ti, kteří kritizují, není to tak?

Takže první napíši pochvalu. Shodou náhod se mi totiž dostala do pošty pozvánka na veřejné fórum, na kterém se podle místostarosty Uherského Hradiště Květoslava Tichavského „pojmenuje deset problémů města, které budou podnětem k následnému hledání řešení“. Výborně, chválím v duchu radnici, jen se trošku podivuji, když vidím začátek debaty – půl páté odpoledne. No, vzhledem k ambicím tohoto fóra nevím, v kolik a jak může taková debata skončit. Myslím, že by vyžadovala minimálně jeden celý den. Ale jak jsem psal – chválím.

A teď můžu přejít od předcházejících řádků plynule k ostré „střelbě“. Čím víc pozoruji dění kolem nás tady na Slovácku, tím víc mám pocit, že právě veřejná diskuse téměř vůbec neexistuje. Místo toho existuje systém, ve kterém buď platí mlčení nebo naopak chválení, kdy kamarádi navzájem chválí své kamarády a ti zase na oplátku chválí tyto i další kamarády, až vzniká nekončící „chválící okruh“, ze kterého má strach každý vystoupit – hned by dostal po uších.

Debata, polemika či diskuse se úplně z našeho prostoru vytratila, příkladů bych mohl dát desítky, začal bych u politiky a skončil například kulturou. U politiky by se stačilo vrátit do nedávného boje o Senát, i když se v něm objevilo několik osobností, nevznikla absolutně žádná debata nad jejich kvalitou. Zcela stejná situace se opakovala při volbách do krajského zastupitelstva, žádné polemické názory na hejtmana odcházejícího či přicházejícího, stejné mlčení o starostech, kteří se ucházeli o post v zastupitelstvu. Všude vévodila jen masivní reklama, která samozřejmě politiky zobrazovala jako dokonalé jedince.

Nejde ovšem zdaleka jen o politiky, jejich schopnosti či (ne)závislosti například na různých podnikatelských skupinách, neexistuje žádná debata o kvalitě škol, zdravotnických zařízení, justice, policie, státních úřadů, kulturních institucí nebo třeba na téma toho, jak efektivně radnice či jiné veřejné instituce vynakládají peníze na tisíce věcí.

Myslím, že není nutné ani příliš vysvětlovat, jak moc tento stav našemu regionu škodí, potřebujeme debatu, veřejnou, kultivovanou, mířící k podstatě věcí. V dusivé atmosféře nucených úsměvů, poklonků a mlčení může jen stěží vznikat něco nového, objevného, tvořivého. Vždyť přece kritika je často hnacím motorem práce člověka, ona dokáže mnohé posunout a dostat je dál z místa, na kterém uvízli.
Samozřejmě, v malém prostoru našeho regionu, kde se každý s každým zná a každý po každém něco chce, je to nesmírně obtížné, ale měli bychom se o to pokusit.

Autor tvoří internetové stránky www.slovackoDNES.cz

Radek Bartoníček