Řemeslnice se nechává inspirovat velkomoravskými a vikingskými šperky z devátého a desátého století. „Předlohy hledám v knihách o archeologii, při výzkumech či v katalozích nálezů,“ vysvětluje Eršilová, odkud pramení zdroje její práce.
Technologický postup je u výroby šperků náročnou záležitostí. „První musím udělat voskový model. To mně podle složitosti konečného produktu zabere den, ale i týden. Nejvíce času si vyžádají složité přezky. Vosk si poté zaformuji do keramické hlíny nebo speciální sádry. Forma se vypálí, vosk se vytaví ven a do vzniklé dutiny naliji roztavený kov, v mém případě bronz. Dá se takto pracovat i se zlatem a stříbrem,“ zasvěcuje Eršilová do tajů dobové techniky. Aby se odlitek dostal z formy ven, je zapotřebí ji rozbít. Na každý kus je tedy potřeba nová forma.
Na špercích převládají křesťanské motivy a různé propletence. „Co lidé viděli kolem sebe, s tím potom pracovali při tvorbě,“ uzavírá Eršilová.