Zatímco se z komory stavení vábně linula vůně houstnoucích povidel a od lizačky „ušmůrané“ děti poskakovaly kolem bublajícího kotlíku, na nádvoří usedlosti bylo také živo.

O zábavu se tam starala cimbálová muzika Babica z Hluku, ženský pěvecký sbor Plkotnice ze Suché Loze, lidový vypravěč Josef Pavlíček z Kunovic a – jak jinak – také hostitelský Dolněmčan.

Atmosféru folkloristického koloritu doplňoval jarmark řemeslných výrobků, kde nebyla nouze například o produkty z kovářovy dílny, medovinu či sladké perníky.

Přestože přípravy na tuto akci začaly už s jednodenním předstihem, pro pořadatelskou omladinu šlo o jedno ze čtyř každoročních příjemných setkání. Na mlýně se scházejí na hody, při trnkovaření a v rámci poštěpánského posezení. Od příštího roku tam navíc plánují také červnové pečení chlebů.

„Zazpíváme si, zatancujeme a přitom vždycky odpijeme něco z vánočních vykoledovaných zásob, které máme uložené ve velké almaře vedle pece,“ usmívá se šéf Dolněmčanu Martin Matuš, jehož povinnosti v případě výroby povidel začínají sháňkou švestek. Ty ale podle místních patří především do beček, a proto Matušovi nezbylo než sedmdesátikilové množství přivézt z velkoobchodu v Uherském Brodě.

„Je velký problém tady trnky sehnat. Chlapi jsou přesvědčení, že absolutní přednost má slivovice, a nejsou ochotní prodat ani kus,“ přiznává vedoucí folkloristů, který se s ostatními sešel na mlýně s předstihem už v pátek úderem páté odpoledne.

„Je potřeba trnky odpeckovat, pozametat jizbu, vysmejčit pavučiny, nalét vodu do kotlíku, zatopit pod ním, vyčistit míchací měsíček,“ poodhalil Matuš část ze seznamu přípravného rituálu.

Hotovo měli za dvě hodiny. V sobotu ráno v 9:00 tak stačilo škrtnout pod kotlem a za přísného dohledu Marie Ježkové zahájit devítihodinový míchací maraton. Vhodné k lízaní jsou rozvařené trnky zhruba po pěti hodinách.

„Většinou kolem 19. hodiny vybíráme hotová povidla z kotle. Čtvrt hodiny před tím už ale nepřikládáme, naopak připraveným věchtěm trávy namočeným ve studené vodě kotel chladíme, aby se povidla nepřipálila,“ prozradila Ježková.

Jubilejního desátého vaření trnek by se v obci pod Javořinou mohli příští rok zúčastnit také hosté ze Slovenska. „Chystáme projekt, který by měl podpořit naši přeshraniční spolupráci s Myjavou. Představit u nás by se proto mohly také slovenské soubory,“ uvedl dolněmčanský starosta František Hajdůch.

Mimořádný zájem o domácí povidla dokladuje poptávka, s jakou se v sobotu v Dolním Němčí setkala Ludmila Halíková. Po stovce půllitrovek naplněných touto sladkou pochutinou se doslova zaprášilo během patnácti minut.

Tradiční povidlová omáčka
(recept pro 5–6 osob)
Nakrájenou nebo nastrouhanou zeleninu a citronovou kůru dáme vařit. Povidla, jsou-li příliš tuhá, rozředíme vodou a také dáme vařit. Až je zelenina měkká, přecedíme vývar a nalejeme do povidel. Potom přidáme omyté rozinky, nakrájené ořechy, mandle a fíky. Zhruba půlku perníku nastrouháme a přidáme do omáčky spolu s kořením. Omáčku stále mícháme, aby se nepřipálila. Připravíme si zátřepku ze čtvrt litru mléka a pudinku. Přidáme špetku soli, případně trochu cukru. Do omáčky přidáme lžíci másla nebo zásmažku ze lžíce másla a trochy hladké mouky usmaženou do růžova. Omáčku podáváme teplou nebo studenou s vánočkou. Nejlépe chutná druhý nebo třetí den.

Ingredience:
½ kila povidel, ¼ litru mléka, 2 petržele, 3 mrkve, 1 menší celer, 1 větší cibule, pytlíček rozinek, mandle, ořechy, fíky, perník na strouhání, 1 pudinkový prášek, kůra z poloviny citronu, 3 hřebíčky, kousek skořice, špetka soli.