Petr a Bohdana Šobáňovi mají sedm dětí, a to od jednoho roku až do dvaceti let, takže není vyloučeno, že od nich ještě nějaký panovník nevzejde. Koneckonců rodina chodí pravidelně v kroji a vlastní ho všichni. „Manželka se tomu dost věnuje. V kroji chodíme často na různé církevní slavnosti," vysvětluje čtyřicetiletý Petr Šobáň.

Babička navíc prý sama dokáže leccos ušít, například košili. Na kralování syna ale nekývli hned. „Nikdy bych do toho syna netlačil, ale on chtěl být král," prozrazuje otec sedmi dětí, co také rozhodlo o tom, že letos pojede v čele jízdy králů jejich František. Nejblíže mu v ten okamžik bude

děda, který mu povede koně. Jedenáctiletý nastávající panovník se prý na celou slavnost už moc těší, i když jeho největším koníčkem je fotbal a folkloru se příliš nevěnuje. „Pouze starší děti chodí při gymnáziu do sboru Jakub. Do folklorního souboru jsem chodil jen já. A manželka zpívala v dechovce," popisuje spojitost své rodiny s folklorem obecně čtyřicetiletý otec. Dodává, že 
v kroji chodí i se ženou odmalička a navíc rádi tancují. Však tuto součást své role se František učil doma, od sourozenců. „Naštěstí je pohybově nadaný," usmívá se Petr Šobáň starší. Když si vzpomene na své okamžiky slávy v roce 1985, nachází několik rozdílů oproti dnešku. „Určitě bylo víc legrútů, letošní ročník je hodně slabý. Obecně lidí podle mě bylo taky více, ale to bylo dané dobou," přemýšlí nahlas soukromý zemědělec z Vlčnova.

Tehdy prý na takové slavnosti jezdily podnikové autobusy, které ucpávaly ulice ve Vlčnově. Změnila se i výzdoba, dnes je střídmější. V osmdesátých letech se koně trochu ztráceli pod výzdobou.