Nejprve bylo ale potřeba ukončit nějakým rituálem období zimy, které ani zimou, na jakou byli starší lidé zvyklí z minulého století, zimou nebylo. „Loučení se zimou a vítání jara bylo pro naše předky významnou událostí a i v dnešní době je potřeba si tento starodávný pohanský zvyk, a to vynášení Moreny a přivítání jara, připomínat," uvedla členka Muzejního spolku Huštěnovice a režisérka tradičního vynášení Moreny v obci Taťána Smětáková. Ta s dcerami Ivankou a Aničkou Morenu symbolizující konec zimy, ale i létečko nachystala.

„Říkanky s dětmi letos nacvičila učitelka mateřské školy Anna Surá," informovala Alena Bazalová, kronikářka obce předsedkyně Muzejního spolku. A právě díky němu nebyl zvyk vynášení Moreny v obci zapomenut, ale stal se v ní tradicí. Průvod krojovaných dětí vyrazil krátce po čtrnácté hodině s figurínou Moreny k Baťovu kanálu. Vystrojená bohyně zimy Morena tak mohla navždy z dědiny odplout. Ztvárněnou smrt vyměnily děti za mladé ozdobené větévky, symbolizující nový začátek, jaro, a přinesly je do vesnice. „Potěšilo mě, že jednou z ozdobených větévek mě děti po návratu do vesnice obdarovaly," pochválil je starosta obce Aleš Richtr, který byl loučení se zimou a vítání jara od počátku přítomen.

Odpoledne prvního jarního dne si mohli Huštěnovičtí a jejich hosté užívat také v tamním muzeu. Souběžně s vynášením Moreny tam začala velikonoční výstava. Příchozí v útulném prostředí muzea načerpali mnoho inspirací pro velikonoční výzdobu svých domácností. Před zraky diváků zdobila kraslice větévkovou nebo zelovou technikou Marie Vlčková z Mařatic, slámovými čtverečky, obdélníčky či kosočtverečky zase polepovala Jarmila Machová z Uherského Brodu, paličky v rukou její brodské kamarádky Svatavy Masařové zněly při tvorbě krajky jako kastaněty. S velkým obdivem si lidé prohlíželi nejrůznější figurky z kukuřičného šustí, jimž život vdechovaly Marie Bilíková s Marií Šuranskou z Babic. Traplický rodák Josef Florec, žijící v Loukově, zasvěcoval návštěvníky do tajů řezbářství a ruličky z novinového papíru motaly v muzeu huštěnovická Anna Klasová s nedakonickou Ivetou Krajčovou. Ale nejen motaly, vytvářely z těch papírových ruliček nejrůznější figurky a užitkové věci.

„To jen já tady nic netvořím, ale prodávám zde šperky, které vytvořily dovedné ruce mého manžela," zasmála se Ivana Frýbová z Otrokovic. Dodala, že kořeny má ale v sousedních Babicích. Návštěvníci si mohli v muzeu prohlédnout i 340 kraslic, které do jeho expozice věnovala Eva Temelová z Hradiště, žel dnes už nežijící.