Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Určování data Velikonoc z pohledu astronomického

Uherský Brod - Měsíc představoval důležité kosmické těleso v kalendářní astronomii našich předků, i proto jeden z prvních kalendářů vycházel z pozorování měsíčních fází. Už před více než 28 000 lety lidé díky pozorování jejich periodicity vytvořili kalendář o 29 a půl dne. Důležitou úlohu měřiče času hrál Měsíc napříč dějinami civilizací a neztratil ji ani v křesťanství.

4.4.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Jiří Kopáč

„ … není problému chronologického, na nějž by bylo bývalo vynaloženo více času a námahy než na umístění života a smrti Ježíšovy v rámci všeobecných dějin,“ konstatoval Arnošt Dittrich v roce 1932 v populárním astronomickém časopise Říše hvězd.

Hlavním cílem křesťanského kalendáře bylo vyznačit hlavní událostí ze života a působení Krista. Středem církevního roku jsou Velikonoce, památka jeho umučení a vzkříšení. Tento svátek prapůvodně souvisel s židovským svátkem pesach, kterým se udržoval v juliánském kalendáři pozůstatek starého lunisolárního roku. Lunisolární kalendářní soustavy jsou značně složitější než sluneční nebo měsíční kalendáře. Vyžadují, aby začátky kalendářních měsíců byly co nejblíže novu, a přitom aby součet nějakého počtu celých lunárních měsíců co nejpřesněji odpovídal skutečné délce tropického roku. Proto střídání měsíčních fází musí v lunisolárním kalendáři odpovídat ročnímu pohybu Slunce.

Lunisolární kalendáře se používaly v Babylonu, starověké Číně, v Judeji, v antickém Řecku a v Římě. V dnešní době ještě platí v Izraeli a k určování data Velikonoc.

V Babylonii začínal rok měsícem nisanu, řídil se dobou, kdy nastávala jarní rovnodennost. To bylo přibližně v údobí od 22. března do 22. dubna.

V Malé Asii slavili křesťané ještě v 2. století velikonoční svátek stejně jako Židé, večer 14. dne měsíce nisanu, ať připadl na kterýkoliv den v týdnu.

Den 15. nisanu je dnem prvního úplňku po začátku jara, jarní rovnodenností. Spory mezi křesťany se ale posléze vedly o den, kdy se mají Velikonoce slavit. Shoda panovala v tom, že svátek Velikonoc souvisí s úplňkem. Část křesťanů přenesla svátek na neděli, aby jej odloučila od židovského svátku. I přesto zůstávali křesťané dlouho závislí na židovském kalendáři, podle něhož se určoval den jarního úplňku.

Ve 2. století církevní úřady v obou hlavních střediscích křesťanské církve, v Alexandrii a Římě, začaly sestavovat pomůcky k samostatnému výpočtu jarního úplňku, ale podle různých předpokladů, což mělo za následek neshody v datu Velikonoc. To měl vyřešit první ekumenický koncil. Ten se uskutečnil v roce 325.

Byl velice důležitý z hlediska časomíry, protože přijal pro celý křesťanský svět juliánský kalendář. Ten byl pojmenován podle Julia Caesara, jehož kalendářová reforma zavedla v roce 46 před n. l. kalendář o 365 dnech, každý čtvrtý rok byl přestupný. Koncil rozhodl o slavení velikonočních svátků o první neděli po prvním úplňku, který připadl na den jarní rovnodennosti 21. března, anebo nejblíže po něm.

Pro církev to bylo významné opatření, neboť šlo o určování doby jedněch z největších náboženských svátků Velikonoc. Pro výpočet data velikonočních svátků se používalo tzv. velikonočních tabulek. Základem nejstarších velikonočních tabulek se staly tabulky, které sestavil alexandrijský biskup Dionýsos (zemřel roku 264.). Základem byl kruh, v němž se délka osmi let slunečních pokládala za rovnou délce 99 synodických měsíců. Po 50 letech cyklický výpočet udával datum úplňku o devět a půl dne dříve, než ve skutečnosti nastal. Kvůli různě sestavovaným tabulkám docházelo ke zmatkům a spor o datum Velikonoc roku 526 byl příčinou, že jistý římský opat vypracoval nové tabulky, počítané podle alexandrijského vzoru.

Jak vypadal staroslovanský kalendář ? Víme o něm, že se v něm čas původně počítal na sezony, pravděpodobně však existoval i dvanáctiměsíční lunární kalendář. Později přešli Slované k lunisolárnímu kalendáři, ve kterém se během devatenáctiletého cyklu sedmkrát vsouval doplňkový třináctý měsíc, nazývaný hruben.

Křesťanský kalendář se s lunárními měsíci nerozešel, naopak pozorně zaznamenával měsíční fáze, neboť podle nich určoval data Velikonoc a dalších pohyblivých svátků. Čas velikonočních svátků se vypočítával podle devatenáctiletého měsíčního kruhu, v němž je dvanáct roků s dvanácti a sedm roků s třinácti lunárními měsíci.

Juliánský kalendář se u nás pravděpodobně objevil koncem 8. století s první misionářskou činností. Avšak teprve po roce 863, kdy na Velké Moravě působila byzantská misie věrozvěstů Konstantina a Metoděje, se tento kalendář pevně ujal také u nás. Je ale otázkou, zda se o zavedení kalendáře nepokusily i předešlé misie.

Autor: Rostislav Rajchl

Autor: Redakce

4.4.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Jan Hemza.

Kauza Juřena: Expert podle soudu uvedl úmyslně nepravdu v posudku

Ilustrační foto.

Ve středu ve Slováckém deníku: Prvňáčci ze ZŠ v Hradčovicích

Kunovice kvůli naganskému expresu rozšíří prostory leteckého muzea

Pomalu se uzavírá osud bývalého vládního leteckého speciálu Tupolev Tu-154M, který dopravil české hokejisty coby vítěze olympijského turnaje z japonského Nagana v roce 1998 zpátky do Prahy.

Za podvodné půjčky může skončit ve vězení pětice lidí

Vyšetřovatel z oddělení hospodářské kriminality v posledních dnech sdělil pěti lidem obvinění z trestného činu podvod formou spolupachatelství. Hlavní aktérkou případu byla čtyřicetiletá žena z Uherskohradišťska, která je navíc obviněna ze zpronevěry.

Sebral auto a pak ho dvakrát naboural

Po zloději aut, který neumí moc dobře řídit, pátrají už déle než měsíc dopravní policisté na Uherskohradišťsku. Pachatel v pátek večer 6. září v ulici Dolní v Ostrožské Nové Vsi ukradl u rodinného domu vozidlo značky Renault Chamade.

V Bílovicích pořizují fotopasti kvůli černým skládkám

Papíry, igelity, ale i staré pračky a nevyužitý nábytek. Už několik týdnů je pravidelnou týdenní náplní práce uklízecích čet v Bílovicích likvidovat černé skládky, které vznikají u kontejnerů tříděného odpadu u místní točny, ale také v samém areálu tamního sběrného dvora.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení