V kopaničářské dědině na konci roku uspořádali třídenní setkání na téma zpracování vlny a tvorby tamní výšivky. Na řadě je košíkářství

Třídenní řemeslnou dílničku na téma zpracování ovčí vlny a tvorby kopaničářské výšivky tam pro zájemce v jedné z chalup uspořádal teprve před rokem založený Český svaz ochránců přírody (ČSOP) Moravské Kopanice. „První den kurzu jsme zkoušeli kramplování, spřádání ovčí vlny na kolovrátku, vřetánku, karetkování, používali jsme kolíčkový i hřebenový stávek,“ vyjmenovala různé techniky členka ČSOP a jedna z organizátorek akce Lenka Sasínová. Správný postup účastníkům, z nichž bylo třináct žen a tři muži, předváděla zkušená lektorka Marie Bakalíková ze strážnického muzea.

Druhý i třetí den kurzu zasvětili zúčastnění tajům kopaničářské výšivky. Ke správným tvarům vyšívající ženy vedla odbornice Eliška Křížková ze Starého Hrozenkova. „Ta například pomáhá uherskobrodskému muzeu v případě, že si nevědí rady s rozeznáním či opravou výšivek na originálních krojích,“ dodala Sasínová.

Protože ne každému jeho záda dovolí celodenní posezení nad jehlou a nití v kuse, provozovali řemeslníci ve výuce různé protahovací radovánky. „Když jsme na podzim vyráběli rukavice, hodně děvčat chodilo ven štípat dříví. Tentokrát jsme využili zasněžených strání a nasedli na sáňky a boby. A když už večer nebylo na práci vidět, ne kvůli tmě, ale rozostřeným zorničkám, popíjelo se a zpívalo. Hrála nám muzika brněnské hudební rodiny Grafů s přáteli. Takže bylo veselo,“ řekla s úsměvem organizátorka.

Mezi účastníky kurzu byla patnáctiletá rodačka a obyvatelka Vyškovce, ale i ženy z Brna nebo Trenčína. Některé měly k osadám rozesetým po moravsko-slovenském pomezí osobní vazby, ale všechny spojoval zájem o tamní řemesla a životní styl. „Pozor, kroj, který si vyrobíme, rozhodně není nějakým mrtvým kostýmem. V létě v něm účastnice normálně chodí, je to praktický oděv,“ zdůraznila Sasínová s tím, že následující kurz bude ČSOP pořádat už 15. ledna a bude se týkat košíkaření. „Košík, který jsem si upletla minule, používám na dříví, nyní zaměříme pozornost na výrobu hranatých košů a nůší,“ podotkla Sasínová.

ČSOP Moravské Kopanice už v roce 2010 na Vyškovci uspořádal kurz tance, pletení rukavic, práce se dřevem a zmiňované práce s vlnou a vyšívání. Po košíkářském setkání budou další řemeslné „workshopy“ na Vyškovci pokračovat. „Rozhodně nekončíme. Ještě jsme ani neskončili kurz výšivek a děvčata už žadonila, že moc moc chtějí pokračování pro pokročilé,“ doplnila pořadatelka Sasínová.
Kromě organizování řemeslných kurzů se ČSOP Moravské Kopanice díky dobrovolníkům z celé republiky věnuje také ručnímu kosení bělokarpatských luk a s tím spojené ochraně tamní krajiny.

Jak zachránit Kopanice před vylidněním? Potenciál je v ovcích

Rozhovor s předsedkyní Českého svazu ochránců přírody Moravské Kopanice Lenkou Šejnohovou

Jakou činnost vaše organizace vyvíjí?

ČSOP Moravské Kopanice je velice mladou organizací založenou roku 2009. Snažíme se zaměřovat nejen na ochranu přírody, ale především na člověka, jeho tradice a podporu hospodaření. Nádherná krajina Bílých Karpat vznikla především díky hospodaření člověka a bez něj by Bílé Karpaty tak, jak je známe, zmizely.

Co jste již stihli udělat?

Za rok a půl fungování naší organizace se nám podařilo získat čtyři granty. Jeden z nich je právě projekt Řemeslné kurzy v obci Vyškovec sponzorovaný Poštovní spořitelnou a Nadací VIA, v rámci kterého jsme pořádali setkání Zpracování ovčí vlny a kopaničářská výšivka. V předcházejících měsících jsme pletli rukavice na formě, seznamovali se při kopaničářských tancích, pracovali se dřevem a v lednu nás čeká kurz košíkaření. Dalším velice zajímavým projektem stojícím za zmínku je Obnova tradiční sušárny na Vyškovci. Ten uskutečníme v průběhu roku 2011. Materiál zde financuje ČSOB a Nadace VIA, vlastní stavbu budeme provádět s nadšenci a dobrovolníky dle předlohy staré původní sušárny. Mimo tyto projekty organizujeme tradiční kosení bělokarpatských luk a exkurze zaměřené na orchideje. Minulý rok jsme také začali chovat ovečky, které přes zimu pěkně zpracují seno z letního sečení a vlnu z oveček použijeme při řemeslných kurzech. Minulý rok nám byla udělena akreditace Pozemkového spolku, který má za cíl pomoci místním obyvatelům starat se o jejich pozemky.

Shánějí se vám sponzoři obtížně?

V současnosti spolupracujeme s Nadací VIA, která nám financuje granty do padesáti tisíc korun. Jsme teprve na začátku, takže nejprve musíme prokázat své schopnosti. Minulý rok jsme obdrželi od pracovního úřadu v Uherském Hradišti příspěvek na pokrytí platu jednomu mladému nezaměstnanému otci z Vyškovce, který nám pomáhal stavět ohrady pro ovce a s koněm stahoval seno při letním sečení.

Dopomohou kurzy řemesel ke zlepšení zaměstnanosti na Kopanicích, nebo už se v dnešní době může jednat pouze o koníček? Jak vlastně lze kopanice zachránit před vylidněním?

To je nejčastější otázka, kterou mi pokládají všichni ze všech stran. Pocházím z východních Čech a na Vyškovci jsem se přes studia v Praze a Brně nakonec usadila. Je to nejhezčí místo, které jsem kdy poznala a vidím tady veliký potenciál především v ovcích, které se zde chovají jen kvůli dotacím na pastvu, ale jejich vlna se přitom pálí. Když spojíme mé zkušenosti s psaním projektů a nadšenost lidí pro věc v obci i na kraji, můžeme založit řemeslné dílny produkující kvalitní české výrobky z ovčí vlny. Obec Vyškovec má v současnosti čtyřicetiprocentní nezaměstnanost. Založení dílen v kombinaci s nabídkou produktů přes internetový obchod by mohl být krok, který by vylidňování Kopanic pozastavil, popřípadě by naopak další mladé páry přilákal. A jestli si myslíte, že se v době čínských výrobků nemáme šanci na trhu prosadit, mýlíte se. Přichází totiž doba, kdy si lidé uvědomují, že na českém trhu téměř nejsou k dostání kvalitní tuzemské výrobky, které vydrží mnohem déle, než ty čínské. A jak se říká, nejsme natolik bohatí, abychom si pořizovali levné věci.