Související články na téma věznice v Uh. Hradišti klikni ZDE

Termín schůzky je dohodnut na 7. září. Starosta na ní prý chce především poslouchat, řekl ve středu 18. srpna novinářům.

Pospíšilův pohled na budoucnost objektu hodlá pak sdělit na posledním zasedání stávajících zastupitelů v září. „Zastupitelstvo by mělo buď zůstat u platného usnesení, které hovoří o úplatném nabytí tohoto objektu za 16,5 milionu korun, nebo pokud ministerstvo změnilo názor, můžeme toto usnesení korigovat anebo zrušit,“ poznamenal Karásek. Tuto aktivitu pozorně sleduje také Iniciativa za důstojné využití věznice v Uherském Hradišti. Její signatáři mají na převod budovy někdejšího kriminálu dlouhodobě ustálený postoj.

„Vítáme jakékoliv řešení, které povede k rekonstrukci věznice a při té příležitosti ke zřízení Památníku obětí totalitních režimů, případně Muzea paměti národa v jejích prostorách,“ uvedl v reakci na Karáskova slova mluvčí Iniciativy za důstojné využití věznice v Uherském Hradišti Petr Slinták.

Někdejší věznici převzal do správy v roce 1990 od vězeňské služby uherskohradišťský okresní soud. Projekt na její rekonstrukci na vazební věznici a sídlo soudu však kvůli finanční náročnosti nebyl realizován. „Nakonec ministr Pospíšil dospěl k názoru, že by se budova měla prodat. Podlehli jsme tomuto tlaku a já jsem prohlásila, že budova je nepotřebná,“ uvedla dříve předsedkyně soudu Marie Chmelařová.

O objekt projevilo zájem město, jemuž bývalá ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová nabídla odkoupení budovy na splátky za 16,5 milionu korun. Městští zastupitelé nabytí objektu za těchto podmínek schválili v květnu. Soud však při červnových povodních do někdejší věznice přesunul část svých archiválií, a budova tak ztratila punc nepotřebnosti, nezbytný pro souhlas státu s prodejem. Soud má nadále zájem o opravu objektu pro své potřeby.
Město společně se Zlínským krajem chce v bývalé věznici zřídit muzeum totality, část prostor by sloužila školství, větší část pak ke komerčním účelům. Věznice byla postavena na konci 19. století, od roku 1962 je však prázdná a postupně chátrá. Odhadované náklady na rekonstrukci budovy dosahují až k 500 milionům korun.

ČTK, Pavel Bohun