FOTOGALERIE a VIDEO ZDE

„Moje slivovice je ze švestek a durancií,“ říká Kročil, jehož sádek, který má ve Včelarech, čítá přibližně padesátku těchto ovocných stromů.

O ten se stará společně se svým otcem, který má podle něj největší zásluhu na pěstování ovoce i na jeho pálení. „Otec dává do soutěže vzorek každý rok. Pokaždé se umístí v první desítce, ale nikdy ještě nevyhrál. Já jsem dal svoji slivovici na košt poprvé a zrovna jsem uspěl,“ nevěřícně kroutí hlavou Kročil.
Ten ještě před začátkem degustace svého otce popichoval, že vyhraje. „A nakonec přišlo na moje slova,“ usmívá se.

Speciální recept na to, jak dosáhnout té nejlepší slivovice, Otto Kročil nemá. „Máme akorát několik zásad, které dodržujeme. Zásadně sbíráme ovoce, až je pořádně zralé. Nesmí se to uspěchat a sbírat za zelena. Odstraňujeme stopky na ovoci a dáváme pozor na to, aby se do kvasu nepřimíchalo listí,“ popisuje postup, který u Kročilových dodržují už léta.

Putovní Včelarská baňka, kterou si za nejlepší slivovici převzal, bude mít v jeho domě čestné místo. „Umístím ji do obýváku. Zrovna tam vystřídá vánoční stromek,“ plánuje vítěz.

Jasné představy má také o tom, na co použije oceněnou slivovici. „V polovině března se nám narodí dcera, a tak ji budeme podávat na křtinách,“ prozradil Kročil.