Na mé otázky však odpověděl až o pár dnů později, poté, co jsem se odhodlal udělat s ním tento rozhovor. Z jeho odpovědí je cítit nejen rozvaha, ale i zkušenosti a zážitky z působení v oblastech, kde panují regulérní válečné poměry.

Pocházíte z kraje vína, jaký máte k tomuto nápoji vztah?
Mám víno rád. Moje krevní skupina je portugal modrý.

Čím jste chtěl být v dětství?
Dětské nápady byly pestré. Chtěl jsem být kominíkem, zedníkem, lékařem. Později mě to táhlo k motorům.

Už patnáct let jste knězem, v kolika farnostech jste působil předtím, než jste zamířil do armády?
Rok v Pohořelicích, rok v Brně-Křenové, dva roky v Křižanově, Heřmanově a šest let v Trnavě, Rudíkově a v Beneticích.

Kolik let působíte jako vojenský kaplan a jakému množství vojáků jste k dispozici?
Asi tisíc vojenských policistů mám v působnosti už téměř šest let.

Co vás přimělo k tomu, zamířit jako kněz mezi vojáky?
Přišlo to na mě jako spalničky. Najednou mi bylo jasné, že musím do armády.

Jak je knězi mezi vojáky, tedy členy naší společnosti, kteří mají v náplni své práce případně i zabíjet druhé lidi. Je složité pro duchovního se s touto skutečností vyrovnat?
Válka je pro naši společnost hodně vzdálená věc. Když to zažijete, mnohé se změní. Mění či přiblíží se i možnost použití zbraně. Je to pro mě stejně složité jako pro každého vojáka. Je to závažné.

V kolika vojenských zahraničních misích, jichž se Česká armáda účastnila, jste působil a jaké odsud máte zážitky?
V Iráku mám odslouženo osm měsíců, v Afghánistánu půl roku. Zážitky mám odsud silné, hlavně co se týká přátelských vztahů, zážitků jiné kultury a jasného vědomí, že naše armáda umí spolupráci s vojáky jiných zemí.

Dá se vůbec odhadnout kolik vojáků v naší armádě je věřících?
V neděli na bohoslužbu přijde pravidelně možná procento, v misi až deset procent. Otevřených a přístupných argumentům, rozhovorům a požehnáním je snad většina.

Čím si myslíte, že jste prospěšný pro tu ateističtější část jednotky?
Otevřeností a důvěrou. Rád mluvím o kvalitách života a vidím jich dost kolem sebe. Vážím si každého člověka a moji kolegové si z toho umějí vzít. Berou mě.

Jakým způsobem se vojenský kaplan účastní armádního výcviku?
Stejně jako všichni ostatní vojáci. Někteří z nás mají i parašutistický výcvik, máme kurzy „nezdravotníka záchranáře“.

Chodíte na střelby?
Jelikož pro svou ochranu v misi nosím zbraň, chodím taky střílet - abych to uměl.

Kolik zádušních mší za české vojáky padlé v konfliktech za hranicemi vlasti jste sloužil?
Bezprostředně se mě týkali tři padlí vojáci. Vzpomínám na ně pravidelně.

Znal jste osobně i Radima Vaculíka?
S Radimem jsem mluvil několikrát, ale poznali jsme se až na misi.

Z čeho mívá kněz frustraci ve válečném prostředí a komu se tam svěřuje on?
Někdy je těžké zvyknout si na jiné systémy organizace, pochopit mnohá omezení a nebo se s tím smířit. Svěřit se můžu osobnosti a ta se vždy najde. V minulé misi to byl i kolega kaplan z americké jednotky. Několikrát jsem byl v kontaktu i se svým českým kolegou, který sloužil při polní nemocnici. Já byl v Logaru. Jednou přijel na návštěvu hlavní kaplan v doprovodu, se kterým přiletěl náčelník generálního štábu.

Údajně máte namířeno do Afgánistánu, s jakými pocity tam jedete, kdy a na jak dlouho a čeho tam chcete dosáhnout?
Možná příští rok, ale to ještě není jisté. Rád bych tam zúročil zkušenosti a pracoval pro dobré vztahy.

Vizitka Petra Svobody
– Je mu 43 let, má dva sourozence a pochází z Velkých Bílovic.
– V roce 1995 byl v Brně vysvěcen na kněze.
– Je majorem Armády České republiky a vojenským kaplanem.
– Téměř šest let má v působnosti asi tisíc vojenských policistů.
– Má odslouženo osm měsíců v Iráku a půl roku v Afgánistánu.

Čtěte také:

Zádušní mše za padlého vojáka Radima Vaculíka