Když se jubiluje, tak se gratuluje, když se gratuluje, tak se chválí. V Popovicích se v jednom z minulých dnů jubilovalo, gratulovalo a vzpomínalo, o den později se v rámci patnáctin Popovjánku slavilo pořadem, v němž se kluci a holky ze souboru v kulturním domě divákům představili jarními zvyky a obyčeji, na jevišti vystoupily děti z popovické mateřinky a na pódiu nechyběli s programem ani bývalí členové souboru, dnes příslušníci popovického sdružení pro obnovu tradic Slunéčko.

Co ale víme o dětském souboru Popovjánek, jehož rodný list byl vystaven před patnácti lety? „Na první schůzku přišlo tenkrát patnáct dětí, na druhé jich bylo čtyřikrát tolik. Časem se počet členů souboru, který vznikl jako pionýrská skupina nemající nic společného s politikou, ustálil a dnes čítá dvaadvacet dětí ve věku od čtyř do dvanácti let,“ shrnula v kostce umělecká vedoucí Jitka Nováková, rodačka z Kudlovic, která ve vesnici na úpatí Chřibů vedla před léty dnes už zaniklý dětský soubor Jatelinka.

Patnáct let v životě Popovjánku, který původně vznikl jako folklorní soubor, stojí jistě za ohlédnutí. Za roky, kdy jeho umělecká vedoucí Jitka Nováková, v současné době i starostka obce, sbírala zkušenosti, hledala ten nejvhodnější program, s nímž by dětský soubor zabodoval u diváků. „Čerpali jsme především z folkloru hradišťského Dolňácka, ale nevyhýbali jsme se ani jiným oblastem.“ Jak čas běžel, stal se z dětského folklorního ansámblu soubor taneční. „Do repertoáru jsme zařadili kromě folkloru tance country, historické a irské,“ prozradila Nováková.

Asi těžko by mohl někdo stanovit měřítko na to, kolik úsilí, osobní obětavosti a píle musí vynaložit ona, organizační vedoucí Stanislav Sedláček, Marta Andrýsková, Hana Sedláčková a Karel Zelinka k tomu, než s dětmi nacvičí pořad, s nímž se představí veřejnosti. Popovjánek byl za dobu svého působení ozdobou různých festivalů, soutěží a kulturně-společenských akcí v obci i mimo ni. Slušivé kroje, úsměv na tvářích dětí a perfektní výkony, to všechno diváky přitahovalo. „Soubor se pětkrát zúčastnil celorepublikových pionýrských přehlídek tanečních skupin s názvem Sedmikvítek, z nichž vždycky přivezl jednu z prvních cen. Rozveselil diváky i v Praze, a to třeba nejen v Lucerně,“ konstatuje Nováková. V Popovicích se bez dětského souboru neobejde například vynášení Moreny, Den matek, slovácké hody, mikulášský karneval či vánoční zpívání. Jen vloni si Popovjánek připsal na své konto patnáct vystoupení.

Popovický dětský soubor se podobá rybníku: z jedné strany do něho voda přitéká, na druhé jej opouští. Je to pořád týž rybník, ale vodička v něm je pořád nová. Děti, které přerostly meze dětského souboru, odcházejí, místo nich přicházejí nové a s těmi se musí začít od začátku. „Dříve jsme měli v souboru tři skupiny, věkově odlišené, teď zůstala jen jedna. Chybějí nám, jako ostatně i v mnoha jiných souborech, kluci. Ty spíše táhne fotbal a počítače než tanec,“ dodala bez okolků umělecká vedoucí souboru Jitka Nováková.