„Tato akce se koná jen jeden víkend v roce, protože chceme dodržet exkluzivitu a také je to velký nápor na samotný hrad. V půl sedmé skončí klasické prohlídky a o hodinu později začínají noční. Ve čtvrt na jednu pouštíme poslední návštěvníky,“ popisuje jedna z organizátorek akce Libuše Mikulová, která jako jedna z mála není v dobovém kostýmu. V hradě na asi pětatřicetičlenné skupinky, které dovnitř pouští ve čtvrt hodinových intervalech, čeká šedesát sedm účinkujících. Další zpříjemňují čekajícím chvíle před prohlídkou šermířskými souboji.

Na druhém nádvoří hradu to žije. Návštěvníci si vyzvedávají lístky, ti, na které se v předprodeji nedostalo, doufají, že vstupenky na poslední chvíli někdo odřekne. Toho, že paní z pokladny na chvíli odejde, využívá kastelán Rostislav Jošek a v okénku ji nahrazuje. „Volné lístky za dvě koruny!“ vykřikuje. Při pohledu na něj ale všem dojde, že si dělá legraci. Kastelán Jošek se totiž oblékl do kostýmu šaška. Věrného společníka mu dělá postava smrtky nebo spíš smrťáka. Prochází mezi lidmi, dotýká se jich za ramena a většinu návštěvníků alespoň jednou vyděsí.

Začíná prohlídka. První scénka se odehrává u lípy, o které se říká, že roste kořeny vzhůru. Dobrovolníci v kostýmech sehrají pověst, kterou začíná i běžná prohlídka hradu. O kousek dál se pak střílí z pušky a vnitřní nádvoří se snaží dobýt Švédové. Hrad zachraňuje víla ze studny, ale díky nevděčnosti pánů zmizí ona i voda. Každý výjev odměňují diváci potleskem. „Ten je jedinou odměnou pro účinkující, kromě jídla a peněz na jízdné nedostávají žádný honorář,“ vysvětluje Mikulová. A návštěvníci nadšení dobrovolníků, kteří se většinou na hrad vrací, oceňují.

Zkazky, které o Buchlově sepsal Bedřich Beneš Buchlovan, se letos navíc prolínají s ukázkami z historie hradu. Jedna z nejzajímavějších scén je ztvárnění pověsti o Hildegardě. Tato hradní paní, o které se vypráví, že srdce svého manžela získala nečistými kouzly, od své smrti údajně prochází jako černá paní svým bývalým sídlem a zvěstuje smrt. „Dva roky jsem scénkou procházela jako černá paní, letos jsem poprvé hrála Hildegardu,“ říká Klára Zacharová, zatímco skupina čeká, než se odehraje představení ve vedlejším sále.

V hradní síni se kromě hodujících, které překvapí vpád švédského vojska, objeví i kastelán se smrťákem. Jošek, který má nyní místo rolniček na hlavě čepek se zabodnutou jehlicí, sedá do velké kádě a jeho společník ho houpe. „Této akce se zúčastňuji od té doby, co jsem se stal kastelánem. Mám skvělý pracovní kostým, ne?“ baví se Jošek. S kastelánem se návštěvníci setkávají několikrát během prohlídky. Nečekaně vstupuje do dialogů, které vedou doložené i možná jen vymyšlené postavy. Účinkující se však s jeho vyrušováním snadno vypořádají. Jediné, co tedy nakonec narušuje večerní akci, je lehký déšť, který se spustil okolo půl desáté večer. Ale ani to návštěvníkům nezkazilo dojem. „Scénky byly úžasné. Jeden z účinkujících je můj kamarád, takže jsem letos přijela podruhé,“ sděluje své dojmy Iva Svobodová z Uherského Hradiště.

Jitka Cilečková

Čtěte také:

Buchlov neutichl o víkendu ani v noci