VYBRAT REGION
Zavřít mapu

LFŠ se zaměří na rumunskou tvorbu

Uherské Hradiště /ROZHOVOR/ – Jeden z největších filmových festivalů v České republice – Letní filmová škola (LFŠ) se letos zaměří na rumunskou kinematografii.

15.1.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/archiv

Představí ale i tvorbu kontroverzního českého režiséra Gustava Machatého či polského režiséra Krzysztofa Kieslowského. Příští, 37. ročník festivalu se v Uherském Hradišti uskuteční od 22. do 31. července. Informovala o tom mluvčí Asociace českých filmových klubů (AČFK), která akci pořádá, Karolína Svobodová. Na projekce by měla být připravena také vlajková loď festivalu, kino Hvězda, které už několik měsíců prochází rozsáhlou generální rekonstrukcí.

„Zatím nevím o tom, že by nemělo být reálné dokončení stavby do konce května, jak je plánováno. Počítáme s tím, že bude kino Hvězda předáno do provozu nejpozději v červnu. Vůbec si nepřipouštím, že by to mělo být jinak,“ sdělil Slováckému deníku ředitel Městských kin Uherské Hradiště Josef Korvas.

Jednotlivé programové cykly festivalu mají být představeny v šesti sekcích. Kromě Fokusu, který se zaměří na rumunskou kinematografii, to budou Inventura, Spektrum, Visegrádský horizont, Zvláštní uvedení a AČFK uvádí. Podle ředitele Rumunského kulturního institutu v Praze, 43letého Mircea Dan Duty, už 11 let se osobně účastnícího LFŠ, má rumunský filmový průmysl pro kinomategrafické fajnšmekry i do budoucna v rukávu celou řadu trumfů.

„Rumunská „chudá“ kinematografie, která však dnes už zdaleka tak „chudá“ není, jak se kdysi tvrdilo, určitě má co nabídnout. A to se týká i předprosincové filmové produkce, meziválečného, a dokonce i předválečného období, i když samozřejmě to „nej“ se přece jen natočilo po roce 2000 v rámci nové vlny,“ bilancuje Dan Duta. Festival připomene také výročí polského režiséra Krzysztofa Kieslowského, jehož filmy ovlivnily jak tvorbu „kina morálního neklidu“ – tvůrčí období vymezené zhruba 70. a počátkem 80. let minulého století, tak i současnou evropskou kinematografii. Z věhlasných amerických tvůrců LFŠ uvede retrospektivu satirické a společensko-kritické legendy Billyho Wildera.

Historie a původ Letní filmové školy sahá do počátků tak zvaného klubového hnutí v Československu v 60. letech minulého století. V 90. letech se akce stala jednou z předních filmových událostí v ČR.

Ředitel Rumunského kulturního institutu Mircea Dan Duta:Je nádherné, když čeští diváci chodí na české filmy

Věčně optimisticky naladěný ředitel Rumunského kulturního institutu v Praze, třiačtyřicetiletý Mircea Dan Duta, se i v tomto roce chystá navštívit Letní filmovou školu (LFŠ) v Uherském Hradišti. Ostatně pro něj, ani pro jeho přátele na Moravě to není nijak mimořádná zpráva, neboť „filmovky“ se tento bývalý televizní novinář pravidelně zúčastňuje už jedenáct let. Letos k tomu ale bude mít o důvod víc. Pořadatelé festivalu mají totiž v plánu představit tuzemskému divákovi také část rumunské kinematografie.

Filmový festival Letní filmová škola (LFŠ) se ve svém následujícím, 37. ročníku zaměří na rumunskou kinematografii. Nebude to poprvé. Už v roce 2007 mohli filmoví nadšenci na LFŠ v Uherském Hradišti spatřit šest snímků z takzvané nové rumunské filmové vlny. Pokud byste mohl pořadatelům festivalu radit, které další rumunské režiséry či filmy byste jim doporučil nyní a proč?

No, to je na dlouhé povídání… Doporučit lze desítky filmů, totiž rumunská „chudá“ kinematografie, ovšem dnes už ani zdaleka není tak „chudá“, jak se kdysi tvrdilo a určitě má co nabídnout. A to se týká i předprosincové filmové produkce, meziválečného, dokonce i předválečného období, i když samozřejmě to „nej“ se přece jen natočilo po roce 2000 v rámci nové vlny. Nicméně stojí za zmínku tituly jako Nezávislost Rumunska z roku 1912, první celovečerní film na světě, který v původní variantě trval dvě a půl hodiny, a tím předešel o několik let monumentální snímky Davida Griffitha. Ač ne příliš bohatá, rumunská meziválečná filmová produkce obsahuje prece jen nezapomenutelnou Bouřlivou noc Jeana Georgeska z roku 1943, němé drama Jeana Mihaila Manasse z roku 1925 nebo oblíbenou komedii Bing Bang, kterou populární komici N. Stroe a V. Vasilache natáčeli v roce 1934. I když, jak víme, žádná nová vlna se v Rumunsku před rokem 2000 nevyskytla, druhá polovina 50. let a 60. léta přinesly přece jen pro poválečnou rumunskou kinematografii první mezinárodní uznání. Následující dvě desetiletí byla poznamenána hlavně opozičními filmy Dana Pity s názvem Soutěž z roku 1981, o rok později natočené Písečné duny, Krok pro dva z roku 1985 a o čtyři roky později nafilmovaný Listopad, poslední ples. Zapomenout nelze ani na Mircey Daneliuka a jeho Jízdu z roku 1975, Zvukovou zkoušku z roku 1980, Plavbu natočenou o rok později a Glissando z roku 1985. Zmínit musím také tzv. „poetické obrození“ rumunské kinematografie v 70. a v 80. letech, Kamennou svatbu, Ducha zlata Dana Pita a Mircea Veroiua z let 1971 a 1972, nebo Bledé světlo bolesti Iuliana Mihua z roku 1980. O tom, co se stalo po Revoluci a hlavně po roce 2000, jsme se už bavili. Snad by však nebylo od věci aktualizovat už tak dost bohatou nabídku současných rumunských filmů o několik zajímavých titulů vzniklých po roce 2007. Kromě proslulého snímku Cristiana Mungia 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny, se lze určitě zmínit o Nejšťastnější dívce na světě Rada Judeho z roku 2008, Kinokaravaně Tita Munteana z předloňska nebo Mungiovy Vzpominky ze zlaté éry - Láska ve volném čase a Soudruzi, život je krásný z minulého roku. Zajímavý je také svérázný minimalistický příběh Florina Serbana Když si chci pískat, tak si písknu. Ovšem filmovka se určitě nebude věnovat pouze rumunské kinematografii. Budu šťastný, když se nám ve spolupráci s pořadateli LFŠ podaří přinést alespoň to nejpodstatnější z bohaté rumunské filmové produkce a pozvat několik z našich nejvýznamnějších režisérů.

Jste mimo jiné odborníkem na českou a slovenskou kinematografii. Mezi vaše oblíbené režiséry u nás patří především ti z nové české vlny, jako například Miloš Forman či Jiří Menzel. Který z Formanových filmů máte v oblibě nejvíc a co říkáte na poslední Menzlův snímek Obsluhoval jsem anglického krále?

Těžko srovnávat mezi sebou nádherné filmy velikánů české kinematografie. Veškeré Formanovy filmy jsou velmi zajímavé, ovšem já mám rád hlavně jeho české filmy z 60. let, ale je to spíš věc osobního vkusu, nikoli kritického srovnání. Snímek Obsluhoval jsem anglického krále je určitě velkým vítězstvím pana Menzla a silným argumentem toho, že duch české nové vlny má stále silný vliv na současnou, nejen českou kinematografii.

Objevil se mezi našimi mladými režiséry v poslední době podle vás nějaký další mimořádný talent, jakými byli svého času i Alice Nellis nebo Saša Gedeon?

Každá nová generace mladých režisérů přichází s několika mimořádně talentovanými umělci. Někteří se v oboru uplatňují, jiní zas ne. Myslím si, že současná česká kinematografie pracuje na vytvoření, anebo spíš na dotvoření toho zdravého mainstreamu, který bývá zdravým jádrem každé kinematografie, bez kterého prakticky žádný filmový průmysl neexistuje. Občas se českým filmařům vyčítá, že se – na rozdíl třeba od rumunských či maďarských kolegů – na mezinárodních festivalech moc nevyskytují a příliš mnoha ocenění se netěší. Zato čeští diváci chodí do kin na české filmy a to je nádherné, což se mimochodem v Rumunsku příliš často nestává, a to hraje do noty právě pomlouvačům nové vlny… Tak co je možné říct o mladých filmařích, jejichž filmy jejich krajané rádi a nadšeně navštěvují? Že určitě mají velký talent! A není jich málo: zmínil bych se alespoň o Honzovi Prusinovském, Karin Babinské nebo Jitce Rudolfové a Zuzaně Kirchnerové.

Je o vás známo, že jste obdivovatelem zdejšího folkloru. Jednou jste se dokonce v Dolním Němčí oblékl do tamního kroje. Nemáte v plánu zprostředkovat v roce 2011 návštěvu některého z rumunských souborů na Slovácku?

Víte, že jo! Nadšeni jsme, silnou vůli máme, odhodlanost nám nechybi, jenže… (smích)

V naší republice žijete už jedenáct let, existuje nějaká vlastnost, na kterou jste si u Čechů či Moravanů za celou tu dobu nezvykl?

To, co je u jiných jinak než u nás, by nás mělo přilákat, vzbudit v nás zájem o ty jiné. Takže se toho, na co bych si ještě nezvykl, vůbec nebojím. Ovšem pokud něco takového ještě existuje… (smích)

Autor: Pavel Bohun

15.1.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Obchod - Obchod Prodavač, prodejce 18 000 Kč Prodavači v prodejnách. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Dělené směny, úvazek: . Mzda min. 18000 kč, mzda max. 23000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Pro maloobchodní prodejnu koberců ve Starém Městě, Hradišťská 1922, Staré Město přijmeme ihned nebo po dohodě na HPP prodavače. Požadujeme SO vzdělání, očekáváme samostatnost a flexibilitu, smysl pro odpovědnost a dobrý zdravotní stav. Nabízíme odpovídající mzdu vč. prémiového ohodnocení dle pohyblivých složek mzdy, příspěvky na stravné formou 100,- Kč stravenek, pracovní poměr na dobu neurčitou s možností kariérního a mzdového růstu. Uchazeči, kteří projeví zájem o tuto pracovní nabídku zašlou své stručné životopisy na e-mail personalni@breno.cz. a nebo se mohou informovat přímo na prodejně u vedoucí. Vybrané uchazeče pak vyrozumíme o dalším postupu.. Pracoviště: Koberce breno, spol. s r.o. - 018 - 23 - staré město [648], Hradišťská, č.p. 1922, 686 03 Staré Město u Uher.Hrad.. Informace: , . Výroba - Výroba Manipulační dělníci ve výrobě 13 500 Kč Slévači. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 13500 kč, mzda max. 14500 kč. Volných pracovních míst: 17. Poznámka: Slévač ve slévárně, jedná se o krátkodobé zaměstnání, kontakt pouze e-mailem.. Pracoviště: Praim-work s.r.o. - pracoviště, 687 07 Tupesy. Informace: Y. Khalus, . Výroba - Výroba Strojírenští kovodělníci 25 000 Kč Strojírenští kovodělníci obsluha CNC. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 25000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Obsluha 4osého CNC soustruhu. Seřizovač+programátor výhodou, řídící systém Siemens, ostatní výhodou. 1 rok praxe s CNC stroji. Bezchybné čtení výkresů, samostatnost, pečlivost, komunikativnost, zodpovědnost, smysl pro detail, možnost přesčasů.. Pracoviště: Rs-steel s.r.o., Velehradská, č.p. 1433, 686 03 Staré Město u Uher.Hrad.. Informace: Tomáš Nožička, +420 608 141 608. Věda a výzkum - Věda a výzkum Výzkumný a vědecký pracovník 30 000 Kč Technici elektronici ve výzkumu a vývoji vývojář vysokofrekvenčního hardwaru. Požadované vzdělání: vyšší odborné. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 30000 kč, mzda max. 40000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: vývoj vysokofrekvenčního hardwaru speciálních vojenských komunikačních systémů, teoretické znalosti a praktické zkušenosti v oboru návrhu vf obvodů, samostatnost, kreativita, systémové myšlení, týmový přístup, chuť učit se novým věcem, znalost AJ, perspektivní zaměstnání v dlouhodobě prosperující firmě, příjemný prac. kolektiv, možnost odbor. rozvoje a kariérního růstu, odborná školení a jazykové kurzy, špičkové tech. zázemí, práce na unikátních projektech a významných zahranič. zakázkách, prac. poměr na 1 rok s možností prodloužení, 5 týdnů dovolené, příspěvek na stravování, kontakt e-mailem. Pracoviště: Mesit asd, s.r.o., Sokolovská, č.p. 573, 686 01 Uherské Hradiště 1. Informace: Petra Lakosilová, +420 572 522 811.

Stanislav Blaha
3

ON-LINE rozhovor se Stanislavem Blahou

Ilustrační foto.

Nejsme zemí, která by určovala ceny masa či obilí, říká ministr

Zabijácká jízda superbu v centru Prahy a bourání mostu v Mostě: videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku v úterý 25. září 2018.

Kdo jsou Dolněmčané?

Česnekáři, ano, i tak se „přezdívá“ Dolněmčanům, a nejspíš se to nezmění ani poté, co se tato třítisícová dědina stala celorepublikovou vesnicí roku 2018.

Za výrobu fénixových slz jim hrozí až pět let za mřížemi

Návod na snadné a rychlé zbohatnutí držel ještě donedávna čtyřiačtyřicetiletý muž se svou o devět let mladší přítelkyní v hrsti. Po osmi měsíčním pátrání však nadobro selhal. Pár totiž kriminalisté z Uherského Hradiště obvinili z trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s psychotropními látkami a jedy.

Jalubské hody s právem ukázaly pestrost krojů i jinou parádu

Tradice slováckých hodů s právem se táhne v Jalubí řadu let. Konají se většinou ve třetí zářijové dekádě, tedy v období babího léta. Jejich veselost, bohatost a podoba se drží neměnné tradice. V posledních dvou letech ale provázely chasu, která si šla pro své vládce, dešťové kapky.  

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT