Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

LFŠ se zaměří na rumunskou tvorbu

Uherské Hradiště /ROZHOVOR/ – Jeden z největších filmových festivalů v České republice – Letní filmová škola (LFŠ) se letos zaměří na rumunskou kinematografii.

15.1.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/archiv

Představí ale i tvorbu kontroverzního českého režiséra Gustava Machatého či polského režiséra Krzysztofa Kieslowského. Příští, 37. ročník festivalu se v Uherském Hradišti uskuteční od 22. do 31. července. Informovala o tom mluvčí Asociace českých filmových klubů (AČFK), která akci pořádá, Karolína Svobodová. Na projekce by měla být připravena také vlajková loď festivalu, kino Hvězda, které už několik měsíců prochází rozsáhlou generální rekonstrukcí.

„Zatím nevím o tom, že by nemělo být reálné dokončení stavby do konce května, jak je plánováno. Počítáme s tím, že bude kino Hvězda předáno do provozu nejpozději v červnu. Vůbec si nepřipouštím, že by to mělo být jinak,“ sdělil Slováckému deníku ředitel Městských kin Uherské Hradiště Josef Korvas.

Jednotlivé programové cykly festivalu mají být představeny v šesti sekcích. Kromě Fokusu, který se zaměří na rumunskou kinematografii, to budou Inventura, Spektrum, Visegrádský horizont, Zvláštní uvedení a AČFK uvádí. Podle ředitele Rumunského kulturního institutu v Praze, 43letého Mircea Dan Duty, už 11 let se osobně účastnícího LFŠ, má rumunský filmový průmysl pro kinomategrafické fajnšmekry i do budoucna v rukávu celou řadu trumfů.

„Rumunská „chudá“ kinematografie, která však dnes už zdaleka tak „chudá“ není, jak se kdysi tvrdilo, určitě má co nabídnout. A to se týká i předprosincové filmové produkce, meziválečného, a dokonce i předválečného období, i když samozřejmě to „nej“ se přece jen natočilo po roce 2000 v rámci nové vlny,“ bilancuje Dan Duta. Festival připomene také výročí polského režiséra Krzysztofa Kieslowského, jehož filmy ovlivnily jak tvorbu „kina morálního neklidu“ – tvůrčí období vymezené zhruba 70. a počátkem 80. let minulého století, tak i současnou evropskou kinematografii. Z věhlasných amerických tvůrců LFŠ uvede retrospektivu satirické a společensko-kritické legendy Billyho Wildera.

Historie a původ Letní filmové školy sahá do počátků tak zvaného klubového hnutí v Československu v 60. letech minulého století. V 90. letech se akce stala jednou z předních filmových událostí v ČR.

Ředitel Rumunského kulturního institutu Mircea Dan Duta:Je nádherné, když čeští diváci chodí na české filmy

Věčně optimisticky naladěný ředitel Rumunského kulturního institutu v Praze, třiačtyřicetiletý Mircea Dan Duta, se i v tomto roce chystá navštívit Letní filmovou školu (LFŠ) v Uherském Hradišti. Ostatně pro něj, ani pro jeho přátele na Moravě to není nijak mimořádná zpráva, neboť „filmovky“ se tento bývalý televizní novinář pravidelně zúčastňuje už jedenáct let. Letos k tomu ale bude mít o důvod víc. Pořadatelé festivalu mají totiž v plánu představit tuzemskému divákovi také část rumunské kinematografie.

Filmový festival Letní filmová škola (LFŠ) se ve svém následujícím, 37. ročníku zaměří na rumunskou kinematografii. Nebude to poprvé. Už v roce 2007 mohli filmoví nadšenci na LFŠ v Uherském Hradišti spatřit šest snímků z takzvané nové rumunské filmové vlny. Pokud byste mohl pořadatelům festivalu radit, které další rumunské režiséry či filmy byste jim doporučil nyní a proč?

No, to je na dlouhé povídání… Doporučit lze desítky filmů, totiž rumunská „chudá“ kinematografie, ovšem dnes už ani zdaleka není tak „chudá“, jak se kdysi tvrdilo a určitě má co nabídnout. A to se týká i předprosincové filmové produkce, meziválečného, dokonce i předválečného období, i když samozřejmě to „nej“ se přece jen natočilo po roce 2000 v rámci nové vlny. Nicméně stojí za zmínku tituly jako Nezávislost Rumunska z roku 1912, první celovečerní film na světě, který v původní variantě trval dvě a půl hodiny, a tím předešel o několik let monumentální snímky Davida Griffitha. Ač ne příliš bohatá, rumunská meziválečná filmová produkce obsahuje prece jen nezapomenutelnou Bouřlivou noc Jeana Georgeska z roku 1943, němé drama Jeana Mihaila Manasse z roku 1925 nebo oblíbenou komedii Bing Bang, kterou populární komici N. Stroe a V. Vasilache natáčeli v roce 1934. I když, jak víme, žádná nová vlna se v Rumunsku před rokem 2000 nevyskytla, druhá polovina 50. let a 60. léta přinesly přece jen pro poválečnou rumunskou kinematografii první mezinárodní uznání. Následující dvě desetiletí byla poznamenána hlavně opozičními filmy Dana Pity s názvem Soutěž z roku 1981, o rok později natočené Písečné duny, Krok pro dva z roku 1985 a o čtyři roky později nafilmovaný Listopad, poslední ples. Zapomenout nelze ani na Mircey Daneliuka a jeho Jízdu z roku 1975, Zvukovou zkoušku z roku 1980, Plavbu natočenou o rok později a Glissando z roku 1985. Zmínit musím také tzv. „poetické obrození“ rumunské kinematografie v 70. a v 80. letech, Kamennou svatbu, Ducha zlata Dana Pita a Mircea Veroiua z let 1971 a 1972, nebo Bledé světlo bolesti Iuliana Mihua z roku 1980. O tom, co se stalo po Revoluci a hlavně po roce 2000, jsme se už bavili. Snad by však nebylo od věci aktualizovat už tak dost bohatou nabídku současných rumunských filmů o několik zajímavých titulů vzniklých po roce 2007. Kromě proslulého snímku Cristiana Mungia 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny, se lze určitě zmínit o Nejšťastnější dívce na světě Rada Judeho z roku 2008, Kinokaravaně Tita Munteana z předloňska nebo Mungiovy Vzpominky ze zlaté éry - Láska ve volném čase a Soudruzi, život je krásný z minulého roku. Zajímavý je také svérázný minimalistický příběh Florina Serbana Když si chci pískat, tak si písknu. Ovšem filmovka se určitě nebude věnovat pouze rumunské kinematografii. Budu šťastný, když se nám ve spolupráci s pořadateli LFŠ podaří přinést alespoň to nejpodstatnější z bohaté rumunské filmové produkce a pozvat několik z našich nejvýznamnějších režisérů.

Jste mimo jiné odborníkem na českou a slovenskou kinematografii. Mezi vaše oblíbené režiséry u nás patří především ti z nové české vlny, jako například Miloš Forman či Jiří Menzel. Který z Formanových filmů máte v oblibě nejvíc a co říkáte na poslední Menzlův snímek Obsluhoval jsem anglického krále?

Těžko srovnávat mezi sebou nádherné filmy velikánů české kinematografie. Veškeré Formanovy filmy jsou velmi zajímavé, ovšem já mám rád hlavně jeho české filmy z 60. let, ale je to spíš věc osobního vkusu, nikoli kritického srovnání. Snímek Obsluhoval jsem anglického krále je určitě velkým vítězstvím pana Menzla a silným argumentem toho, že duch české nové vlny má stále silný vliv na současnou, nejen českou kinematografii.

Objevil se mezi našimi mladými režiséry v poslední době podle vás nějaký další mimořádný talent, jakými byli svého času i Alice Nellis nebo Saša Gedeon?

Každá nová generace mladých režisérů přichází s několika mimořádně talentovanými umělci. Někteří se v oboru uplatňují, jiní zas ne. Myslím si, že současná česká kinematografie pracuje na vytvoření, anebo spíš na dotvoření toho zdravého mainstreamu, který bývá zdravým jádrem každé kinematografie, bez kterého prakticky žádný filmový průmysl neexistuje. Občas se českým filmařům vyčítá, že se – na rozdíl třeba od rumunských či maďarských kolegů – na mezinárodních festivalech moc nevyskytují a příliš mnoha ocenění se netěší. Zato čeští diváci chodí do kin na české filmy a to je nádherné, což se mimochodem v Rumunsku příliš často nestává, a to hraje do noty právě pomlouvačům nové vlny… Tak co je možné říct o mladých filmařích, jejichž filmy jejich krajané rádi a nadšeně navštěvují? Že určitě mají velký talent! A není jich málo: zmínil bych se alespoň o Honzovi Prusinovském, Karin Babinské nebo Jitce Rudolfové a Zuzaně Kirchnerové.

Je o vás známo, že jste obdivovatelem zdejšího folkloru. Jednou jste se dokonce v Dolním Němčí oblékl do tamního kroje. Nemáte v plánu zprostředkovat v roce 2011 návštěvu některého z rumunských souborů na Slovácku?

Víte, že jo! Nadšeni jsme, silnou vůli máme, odhodlanost nám nechybi, jenže… (smích)

V naší republice žijete už jedenáct let, existuje nějaká vlastnost, na kterou jste si u Čechů či Moravanů za celou tu dobu nezvykl?

To, co je u jiných jinak než u nás, by nás mělo přilákat, vzbudit v nás zájem o ty jiné. Takže se toho, na co bych si ještě nezvykl, vůbec nebojím. Ovšem pokud něco takového ještě existuje… (smích)

Autor: Pavel Bohun

15.1.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Jan Hemza.

Kauza Juřena: Expert podle soudu uvedl úmyslně nepravdu v posudku

Ilustrační foto.

Ve středu ve Slováckém deníku: Prvňáčci ze ZŠ v Hradčovicích

Kunovice kvůli naganskému expresu rozšíří prostory leteckého muzea

Pomalu se uzavírá osud bývalého vládního leteckého speciálu Tupolev Tu-154M, který dopravil české hokejisty coby vítěze olympijského turnaje z japonského Nagana v roce 1998 zpátky do Prahy.

Za podvodné půjčky může skončit ve vězení pětice lidí

Vyšetřovatel z oddělení hospodářské kriminality v posledních dnech sdělil pěti lidem obvinění z trestného činu podvod formou spolupachatelství. Hlavní aktérkou případu byla čtyřicetiletá žena z Uherskohradišťska, která je navíc obviněna ze zpronevěry.

Sebral auto a pak ho dvakrát naboural

Po zloději aut, který neumí moc dobře řídit, pátrají už déle než měsíc dopravní policisté na Uherskohradišťsku. Pachatel v pátek večer 6. září v ulici Dolní v Ostrožské Nové Vsi ukradl u rodinného domu vozidlo značky Renault Chamade.

V Bílovicích pořizují fotopasti kvůli černým skládkám

Papíry, igelity, ale i staré pračky a nevyužitý nábytek. Už několik týdnů je pravidelnou týdenní náplní práce uklízecích čet v Bílovicích likvidovat černé skládky, které vznikají u kontejnerů tříděného odpadu u místní točny, ale také v samém areálu tamního sběrného dvora.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení