Kukátko Uherskobrodska klikni ZDE

To se už od minulého roku začíná pozvolna rozprostírat v budovách někdejšího soudu a obecné školy v samém centru Bojkovic.

Po vleklých stěhovacích peripetiích tak po 80 letech naleznou expozice s historickými předměty tamního regionu trvalé místo. Město prostor v obou objektech vyčlenilo k definitivnímu rozmístění sbírek. „V depozitu evidujeme 4 tisíce položek zapsatelných do centrální evidence sbírek a celkem je tam zhruba 20 tisíc exemplářů. Muzejní knihovna obsahuje dalších 9 tisíc položek. Po nezbytných úpravách budov někdejšího soudu a obecné školy by v nich měly nalézt místo svého trvalejšího působení expozice se vztahem k celé řadě činností. Část týkající se Nového Světlova se přesune na zámek,“ prozrazuje starosta Bojkovic Viceník.
Muzeum Bojkovska vzniklo v roce 1931 a jeho letošní osmdesátiny by chtěli představitelé města oslavit otevřením první částí expozic historických artefaktů v budově, která sice vypadá jako jedna, ale ve skutečnosti jde o dva objekty v někdejším centru Bojkovic.

„Právě tam stála původní radnice, kde se do 18. století konávaly soudní procesy. Bojkovice měly totiž zřejmě už od 15. století soudní pravomoc. V roce 1894 byla vedle ní postavena budova školy,“ upřesňuje osmadvacetiletý absolvent historie a muzeologie Slezské univerzity v Opavě Tomáš Hamrlík (na snímku), který se vloni stal ředitelem příspěvkové organizace Muzeum Bojkovska. To své první útočiště nalezlo v suterénu měšťanské školy, z níž je dnes Základní škola T. G. Masaryka. „Pak se ale jeho expozice různě přemísťovaly po Bojkovicích,“ popisuje Hamrlík spletitou minulost instituce.

„V 50. letech 20. století se muzeum muselo ze školy vystěhovat a uvolnilo tak místo jídelně. V roce 1957, respektive v roce 1960 zakotvilo pro změnu na zámku, kde však také postupně měnilo místo svého působení,“ pokračuje historik. Zpočátku šlo podle jeho slov o velké reprezentační sály, v průběhu rekonstrukce zámku ale musely exponáty putovat zase zpátky do beden. Znovu otevřena byla expozice v roce 1984 v souvislosti s ukončením rekonstrukce Nového Světlova. „V roce 1995 se vše opět stěhovalo. Pro změnu ale do ještě menších prostor zámku, což byl nejmenší prostor, kde kdy bylo muzeum umístěno,“ naznačuje ředitel instituce. Po koupi zámku novým majitelem na začátku tohoto tisíciletí bylo nutné řešit, co s muzeem. Ten totiž podle Hamrlíka od začátku tvrdil, že depozitáře v zámku umístěny nebudou. „Proto od roku 2008 našly místo v prostorách bývalého okresního soudu a mojí snahou bylo soustředit sem i ostatní zázemí muzea a především expozice,“ dokončuje mladý historik snad už poslední dějství stěhovací odysey Muzea Bojkovska.

A jaká by měla být jeho podoba v průběhu letošního a příštího roku? Zatímco v přízemí se mají nacházet pouze místnosti pro technické zázemí, badatelnu a konzervační dílnu, hlavní prostor by měl být v patře obou budov. „V první etapě, po rekonstrukci, kterou chceme dokončit v tomto roce, máme v plánu otevřít v patře pětici stálých expozic a prostor pro krátkodobé výstavy. Zbylé čtyři stálé expozice přijdou na řadu ve druhé fázi, možná už o rok později,“ uvádí Hamrlík. V první pětici by podle něj měla jedna z expozic nastínit starší dějiny, další část se pak bude věnovat soudnictví, třetí lidovému domu a hospodářství, čtvrtá duchovnímu životu a umění a ta nejrozsáhlejší má představit živnosti a cechy. Druhá etapa by pokračovala dějinami 20. století (1. a 2. světovou válkou), spolkovou činností a sportem.

„Z jedné místnosti chceme vytvořit historickou školní třídu se starými lavicemi, což je zvláštnost, kterou bychom chtěli připomenout tu minulou funkci budovy. Poslední místnost máme v úmyslu využívat jako přednáškový sál,“ vypočítává Hamrlík, který je ředitelem a zaměstnancem Muzea Bojkovska v jedné osobě, jenž je také spoluautorem expozice o zvěroklestičích v Komni. „Je dobré představit veřejnosti expozici reprezentativní a velkou. Ukázat, co všechno tady máme, protože je co ukazovat a je čím se chlubit. Věřím, že naše exponáty budou nejen pro turisty docela slušným důvodem, proč do Bojkovic jezdit,“ uzavírá Hamrlík.