Desítky nocí strávených psaním textů, probíráním se nasbíraných materiálů a tříděním více než devíti tisíc zapůjčených i darovaných snímků z kunovických jízd králů. Tak vzpomíná etnografka Romana Habartová a historik Stanislav Štěrba na zrod jejich společného díla – 346stranové knihy nazvané Jízda králů v Kunovicích Hylóm, hylóm, na krála, matičko na krála.

Autorská dvojice dokumentaristicky sleduje starobylý obyčej, v knize se objevuje sedm stovek snímků od roku 1895 až do roku 2008. „Cíleně jsme sbírali fotky i další dokumenty od roku 1996, kdy byla v Kunovicích znovu obnovena jízda králů. Zaměřili jsme se nejenom na samotnou objížďku královské družiny městem, ale i na dokumentaci všech přípravných a průvodních jevů,“ uvedla Romana Habartová z uherskohradišťského Slováckého muzea.
Monografie má dvanáct kapitol. Listování knihou čtenář zahájí s osobitým vyznáním nedávno zesnulého kunovického starosty Jiřího Vařechy. Samostatné kapitoly autoři věnovali třeba kalendářnímu času, kdy se obyčej koná, zemědělské otázce a chovu koní v Kunovicích či banderiím (jízdní krojované družiny – pozn. aut).

„Stěžejní částí knihy, přibližující především výpovědi všech oslovených pamětníků a těch, kdo se na jízdách králů v Kunovicích podíleli, je kapitola Tradice jízdy králů v Kunovicích. Mohla by nést podtitul Kunovjané o své jízdě králů. Kapitola mapuje i vystoupení společné jízdy králů Kunovice – Vlčnov – Hluk – Skoronice na Mezinárodním folklorním festivalu ve Strážnici v roce 2005, společná setkání králů a představitelů měst, obcí a účastníků jízd v roce 2006 a 2008,“ vysvětlila Habartová.

Své kouzlo má i kapitola s 50 reprodukcemi obrazů od místních i vzdálených umělců, které jízda králů fascinovala(V. Vaculka, J. Staněk, P. Vavrys, A. Černý, F. Bezděk, J. Hanáček, K. Beneš, M. M. Eveno, Z. Hudeček a další).

Část publikace nazvaná Za doklady jízdy králů v okolí Kunovic obsahuje výčet obcí, jejich charakteristiku a mapu s vyznačením slováckých obcí, kde se do poloviny 20. století jízda pořádala. „Stať upozorňuje na fakt, že ještě v nedávné minulosti se jednalo o jev vcelku územně rozsáhlý, přičemž hlavní negativní dopad měla na konání jízdy králů v obcích politická situace a hospodářská proměna našeho venkova,“ uvedla Habartová.

Výpravná kniha Jízda králů v Kunovicích Hylóm, hylóm, na krála, matičko na krála byla vydána městem Kunovice za finančního přispění Ministerstva kultury, Nadace děti-kultura-sport Uherské Hradiště, ve spolupráci s občanským sdružením Kunovjan, s pomocí Slováckého muzea v Uherském Hradišti, Muzea JAK v Uh. Brodě, Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici, Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně, Státního okresního archivu v Uherském Hradišti a ve Zlíně (pobočka Zlín-Klečůvka).