Kde najít jitrocel na bolestnou ztrátu osmačtyřicetiletého kněze, ministra řeholního domu Tovaryšstva Ježíšova v Praze a prezidenta Křesťanské základní školy Nativity v Děčíně-Křešicích, pocházejícího z Modré. Na věčnost odešel z pozemského života, který prožíval v pražské komunitě, 22. března letošního roku. Jeho nezdolná vůle žít navzdory těžké nemoci se po mnoha měsících houževnatého zápasu musela sklonit před věčným zákonem přírody.

Otec Josef se vyučil zedníkem, po maturitě na střední škole stavební a vojenské službě byl mistrem odborného výcviku ve stavebnictví. Plný obdivu k svatému Ignáci zatoužil stát se jezuitou. Před sedmnácti lety vstoupil do noviciátu Tovaryšstva Ježíšova v Kolíně a o dva roky později tam složil řeholní sliby. Pak studoval filozofii v Krakově a teologii i Kristovu strategii se stavbou království božího na zemi v irském Dublinu. Na kněze byl vysvěcen 14. června 2003 ve Fryštáku a první mši svatou sloužil ve velehradské bazilice o den později.

P. Josef Horehleď dokázal oslovit děti a mládež, věřil jim a spoléhal na ně ve vytváření civilizace lásky, chápal jejich radosti a problémy. Prostě je miloval a přitom nic neslevoval z poselství Kristova. Vyznačoval se velkými pedagogickými schopnostmi, ale i neobyčejnou zručností a tvořivostí. Na jeho nápaditost a houževnatost budou vzpomínat lidé z rodné farnosti a skauti z Modré, jimž na sklonku roku 1989 začal prošlapávat znovuobnovenou cestu.

Do Prahy si donesl ve svém srdci i hlavě plány – vybudovat a položit základy první jezuitské Křesťanské základní školy Nativity v Děčíně-Křešicích. Ta byla jako první v České republice zbudována podle vzoru amerických jezuitů. Je určena především pro nadané děti ze sociálně slabých rodin. Škola Nativity byla zařazena ministerstvem školství do rejstříku školských právnických osob. Provinciál jezuitů František Hylmar, který se se zesnulým otcem Josefem v bazilice i na hřbitově loučil, o něm řekl: „Otec Josef svým dílem bohatě zúročil hřivny, které mu Pán svěřil, a obdivuhodně trpělivým snášením bolestí se svému Mistru ke konci života stále více připodobňoval.“