Korunu Hruboš převzal od loňského krále a zároveň svého spolužáka Adama Pešla v závěru sobotního komponovaného pořadu s názvem Předávání vlády králů, který se tradičně uskutečnil v sále tamního Klubu sportu a kultury a za účinkování Vlčnovských búdových umělkyň i hudebního doprovodu cimbálové muziky Čardáš s primášem Janem Špiritem. Tam bylo také představeno všech 13 členů královské družiny a 25 jejich vrstevnic. Program této víkendové slavnosti nedokázalo zmařit ani nestálé víkendové počasí s dešťovými přeháňkami a i proto se, jako už nesčíslněkrát, mohlo nést ulicemi Vlčnova ono naléhavé: „Na krála, matičko, na krála!“ Připravovaný zápis jízdy králů do seznamu nehmotného dědictví naší civilizace způsobil, že do Vlčnova zavítali zástupci ministerstva kultury a české sekce UNESCO. Pokud žádost v Paříži obstojí, bude podle starosty obce Jana Pijáčka jízda králů ve skvělé světové společnosti. „Jde o nejvyšší certifikaci na světě, která říká, že tento fenomén je naprosto jedinečný, je výjimečný nejenom v rámci vašeho regionu, ale také v rámci celého světa. A v tom okamžiku už není jen naším majetkem, ale je majetkem celého lidstva,“ upozornil Pijáček.

Mezi tisícovkami návštěvníků se letos, mimo jiné, objevily takové osobnosti, jako je manželka zesnulého legendárního obuvnického podnikatele Tomáše Bati Soňa nebo hudebník a skladatel Karel Vágner. Naopak, volební sobotní finále zřejmě způsobilo viditelný nezájem politiků o akci. Ty reprezentovala ve Vlčnově dvojice senátorek Hana Doupovcová a Jana Juřenčáková nebo hejtman Zlínského kraje Stanislav Mišák.

Jízda králů byla kdysi evropsky rozšířeným zvykem. „Šlo o jev tak běžný, že nikoho v minulosti nenapadlo učinit zápis do starých kronik. A tak se dnes jenom dohadujeme o původním významu tohoto zvyku,“ řekla při sobotním předávání vlády králů moderátorka pořadu Miroslava Vráblíková. Šlo pravděpodobně o iniciační obřad, kterým byli mladíci přijímáni mezi muže, spojený s magickými praktikami na ochranu úrody. Další původ této tradice je spatřován v úprku uherského krále Matyáše Korvína před Jiříkem z Poděbrad. Korvín prchal přestrojený do ženského kroje a s růží v ústech, aby se neprozradil svým oblečením a řečí. „Dnes už se původního významu spíše nedopátráme, což však nic nemění na tom, že nás jízda králů stále okouzluje,“ poznamenala Vráblíková. Jízda králů v té původní podobě zůstala nakonec jen ve Vlčnově, kde se koná každým rokem. V nedalekých Kunovicích se uskutečňuje jednou za dva roky a v sousedním Hluku jedenkrát za tři roky. Jízdu jedou mladíci ve věku 18 let, kdy byli dříve odváděni na vojnu, kterým se na Slovácku říká legruti.