Pořadatelem sedmého ročníku Halali byla správa archeoskanzenu ve spolupráci s Okresním mysliveckým spolkem Českomoravské myslivecké jednoty (OMS ČMMJ) Uherské Hradiště. Velkou pozornost na sebe strhla v knížecím obydlí palácového typu vernisáž raritních trofejí parohaté a dutorohé zvěře. Těmi se tu už počtvrté prezentovali manželé Jaroslav a Jarmila Šmídovi z Kroměříže. Část trofejí vystavovali v knížecím paláci skanzenu nimrodi ze Slovácka.

„Široká myslivecká i nemyslivecká veřejnost si může ve skanzenu prohlédnout šestatřicet trofejí a shozů dutorohých a parohatých zvířat. Shozy jelena lesního a virginského, daňka a losa, ale i roh kozorožce horského jsme umístili na stoly, aby se i děti naučily poznávat, jaký je rozdíl mezi parohem a rohem,“ vysvětlil vášnivý sběratel trofejí Jaroslav Šmíd, rodák z Modré. Netajil se tím, že ve sbírce, kterou s manželkou vlastní, mají devadesát druhů dutorohých exemplářů a sedmadvacet druhů parohatých ze čtyř světových kontinentů.

Zatímco se v areálu opevněného sídliště uskutečnil křest knihy „Rostliny vhodné pro zvěř“ hluckého rodáka Františka Libosvára a ukázky vábení jelenů Janem Niedobou z Prostějova, mistrem České republiky a čtvrtým z mistrovství Evropy ve vábení jelení zvěře, probíhala v okolí archeoskanzenu Hubertova jízda se závěrečným honem na lišku. Tu nakonec ulovil Václav Andrýsek z Modré. „Škoda jen, že se Hubertovy jízdy zúčastnilo méně jezdců na koních než vloni. Podepsala se na tom Velká pardubická, kterou asi koňáci sledovali doma u svých televizorů,“ omlouval malou účast jezdců správce skanzenu Lubomír Sláma.

Mezi replikami opevněného sídliště zněla historická a lovecká hudba trubačského tria Okresního mysliveckého spolku ČMMJ Uherské Hradiště, milovníci historie z občanského sdružení Velkomoravané zase opékali nad ohněm divoké kachny a k vidění tu byla i preparovaná zvěř.

Součástí programu byl hod oštěpem na cíl o pohár starosty Modré. „Absolutním vítězem se stal Roman Churý, kovář z Tupes. Potěšilo mě, že soutěže se zúčastnilo hodně kluků školou povinných,“ referoval Miroslav Kovářík, starosta Modré.

„Škoda jen, že do skanzenu přijel jen jeden sokolník. To před dvěma roky jsem si při Halali přišel na své. Členové obecně prospěšné společnosti Zayferus z Kuřimi, kteří vlastní největší sbírku dravých ptáků a sov v České republice, přivezli těch opeřených dravců třicet. To byla, panečku, podívaná,“ poznamenal Miroslav Rykl z Napajedel, který zatím nevynechal ani jediný ročník Halali pořádaný v archeoskanzenu na Modré.