Vedoucí autorského kolektivu a editorka v jedné osobě, PhDr. Romana Habartová, koncipovala knihu velkoryse, ve skvostné grafické podobě, s texty doplněnými četnými přílohami, zejména archivními fotografiemi, úryvky a články z dobového tisku. Učinila tím publikaci výpovědí nejen o „podivínu“ Kretzovi, jeho činorodém životě a tvorbě, ale i o době a lidech kolem něj.

Obsahem knihy je dvanáct studií. Romana Habartová je autorkou výchozího pojednání „František Kretz – učitel, sběratel a hudebník“, Jiří Jilík zaznamenává Kretzovo působení ve Slováckých novinách. Helena Beránková píše o Kretzových fotografiích ve sbírkách Etnografického ústavu Moravského zemského muzea, kde je rovněž uložena Kretzova písemná pozůstalost, s jejímž obsahem seznamuje Pavla Stohrová. Hana Dvořáková se zabývá přátelstvím Františka Kretze a Adolfa Kašpara. O Kretzových sbírkách ve fondu Slováckého muzea pojednávají Marta Kondrová (textil), Ludmila Tarcalová (čepce) a Romana Habartová (keramika), o sbírkách uložených v Národním muzeu v Praze Monika Tauberová a Hana Šmídová a v Moravském zemském muzeu v Brně Alena Kalinová a Lenka Nováková. Publikace obsahuje též výběrovou bibliografii a připomenutí výstavy Veteš nebo poklad, kterou v loňském roce Kretzových jubileí připravilo Slovácké muzeum.

František Kretz patří jistě k nejzajímavějším osobnostem kulturního života Slovácka z přelomu 19. a 20. století. Asi málokdo z hradišťské bohémy byl opředen tolika historkami jako právě tento vynikající hudebník a žádaný společník, muž se smyslem pro humor a recesi. Jeho největší přínos však zůstává právě na poli národopisném; vždyť jeho sbírky se staly v roce 1914 základem pro vznik prvního muzea v Uh. Hradišti, jehož byl prvním ředitelem. Je dobře, že si vedle úsměvných historek, které se čas od času dosud objevují v regionálním tisku, zásluhou uvedené publikace budeme připomínat i Kretzův trvalý odkaz národopisný.

Jiří Jilík